Co to je duch

Přivtělené duchovní bytosti

Každý člověk, který zemře, dostane v okamžiku své smrti šanci jako duchovní bytost projít světelným tunelem a dostat se tak do míst, kde bude poučen a osvícen. Tam má příležitost zhodnotit své konání v uplynulém životě a setrvat tam až do okamžiku své další inkarnace-tedy opětovného narození.
Někteří lidé ale okamžik, kdy se pro ně otevře světelný tunel, propásnou. Stává se tak z mnoha důvodů: závislost na jiné bytosti, závislost na majetku, potřeba cosi dokončit, strach, nedůvěra v posmrtný život, zmatenost z nastalé situace ap. Tyto bytosti pak zůstávají mezi námi bez hmotného těla, bez možnosti komunikace s námi a bez šance dále se duchovně vyvíjet.

Pro tuto svou existenci ovšem potřebují čerpat energii a jedinou jejich šancí je, brát tuto energii tak, že se přivtělí na auru živých lidí.

Živému člověku to může způsobovat mnoho potíží. Především úbytek energie, ale také neschopnost svobodného rozhodování a vývoje, protože přivtělené duchovní bytosti mohou značně ovlivňovat myšlení a chování člověka. Často dělá nebo říká věci, které by normálně nedělal. Přivtělená duchovní bytost může být dokonce někdy příčinou alkoholismu, schizofrenie, přejídání, averze vůči druhému člověku, ale také příčinou sklonu k sebevraždě.

Vždy je pro přivtělenou duchovní bytost i pro jeho hostitele dobré, když je tato duchovní bytost odeslána do míst, kam patří. I v případě, když zde zůstává pro to, aby ochraňovala pozůstalého. Protože pokud odejde kam patří, může se svobodně rozhodnout, zda se opět vrátí jako ochránce, ale tentokrát už nebude ubírat svému blízkému energii.
 

« Zpět