Teta Kateřina

Sova je symbolem osvícenectví a vědění. Stejně tomu bylo i ve světě starých indiánů. Byl to posel životní modrosti, hluboké pravdy, vyslanec Stvořitele.
Jedinci, kteří přišli na svět v totemu Sovy charakterizuje neutuchající touha po vyšších ideálech. Snaží se je hledat, sami se jimi řídí a horlivě je předávají a šíří mezi jinými. Něco jim našeptává, že jsou věci mezi nebem a zemí. Snaží se nacházet odpovědi na nejrůznější otázky a je úplně jedno jakým způsobem ke studiu přistupují a z jakého úhlu pohledu se na věc dívají. Důležité je, že to dělají v ušlechtilém zájmu, pro dobro své i ostatních. No, možná vám tahle charakteristika přijde trošku nadnesená. Spíš je zde popsán jakýsi prototyp Sovy-ideála. Tak by tomu mělo být. Pravda, nikdo není dokonalý, ani Sovy ne. I když si to o sobě často myslí.

Právě z toho důvodu bývají ostatními někdy považovány za namyšlené, občas se chovají povýšenecky. A jsou-li navíc o svých ideálech a pravdách neotřesitelně přesvědčeny, bývá s nimi nejednou těžká řeč. Otevřít nové obzory a možnosti pohledu jim pak dokáže jen autorita, kterou sami uznávají. To však platí jen v případech, kdy se jedná o ty nejzásadnější otázky. Jinak jsou naopak velice otevřeni jakékoliv debatě a diskusi. Rádi vedou rozpravy na nejrůznější témata. To se odráží i v běžném životě. Raději každý problém proberou se všemi zúčastněnými stranami a snaží se nalézt optimální řešení, které by uspokojilo všechny. To je přístup, který by si měly osvojit všechny Sovy. Naslouchat a akceptovat názory nejen uznaných odborníků, zajímavá iniciativa může vzejít i od těch, od kterých bychom to nečekali. Jednají férově.
Mají smysl pro čest, jednají otevřeně. Na svět se snaží dívat optimisticky, se životem si rozumí – možná je to díky snaze řešit problémy okamžitě a efektivně. Pokud je vyřeší v zárodku, už se s nimi nemusí zatěžovat později. Vynikají svou neustálou aktivitou. Drží je „při životě“. Mají spoustu koníčků a zálib a k práci přistupují s plným nasazením. Pokud by se jim někdo snažil svázat křídla, buď uletí, nebo se „v kleci“ trápí nudou a zahálkou, nakonec uchřadnou. Tak by se k nim měl chovat i partner.

Dopřát jim svobodu s vědomím, že se Sova potřebuje proletět, ale vždy a ráda se vrátí tam, kde je jí dobře. Díky pracovitosti a houževnatost se o rodinu dokáže dobře postarat, své „hnízdo“ ráda zvelebuje. Zaskřípat to může v momentě, kdy se Sova snaží mluvit do všeho, všechno ví nejlépe. Důležitý je konsensus a vzájemná dohoda.