Teta Kateřina

V evropské kultuře je havran symbolem smrti, je to zlé znamení. Pro indiány však každé zvíře představovalo tvora s duší, tedy potomka „Velké Matky“ - Země. Žádné stvoření pak nemohlo být představitelem záporných vlastností. Nejinak je tomu i v případě havrana.
Symbolizoval rovnováhu v přírodě, napomáhal udržovat svět v harmonii. I v indiánské mytologii byl spojen se smrtí - pomáhal mrtvým duším. Ale indiáni smrt nechápali jako něco negativního. Je to součást života, podmínka života. Zabití havrana znamenalo velké neštěstí. Typická je pro lidi narozené v totemu Havrana potřeba společnosti a společenského života. Nemají rádi samotu, ve skupině se cítí bezpečně a sebejistě. Bývají to otevřené, přátelské a vstřícné povahy. Umí navazovat nové známosti, jsou komunikativní, mají diplomatický talent. Navázané známosti jsou však často povrchní (nechají se okouzlit zevnějškem – neumějí proniknout „dovnitř“).

Havrani prostě nekladou na jedince příliš velký důraz – důležitá je skupina. S jejich citem pro spravedlnost nejednou vystupují v roli soudců, rozhodčích a prostředníků mezi znepřátelenými stranami. Spory raději urovnávají než vyvolávají. S chutí nad vším dumají, přemýšlí, hodnotí ze všech stran. Okamžitou odpověď od nich nečekejte. Z toho důvodu jim leckdy unikne výhodná příležitost. Pro svou otevřenou mysl lehce podlehnou různým pletichám a intrikám. Je lehké je ovlivnit, bývají příliš důvěřiví. Velice dbají na svůj zevnějšek, jsou to elegáni na pohled.

Obrazně řečeno, úzkostlivě dbají o „každé peříčko“. Chtějí se líbit, mají dobré estetické cítění. Nezřídka mezi nimi najdeme umělce. Potřebují volná křídla, svobodně se prolétnout. Pokud je jejich partner dostatečně tolerantní a tyto jejich potřeby nemá tendenci příliš potlačovat, bývá soužití ve dvojici šťastné. Každé velké „koule na noze“ a příliš těsných okovů se snaží zbavit. Pak by se mohlo stát, že odlétnou a zahnízdit tam, kde se budou cítit volně.