Teta Kateřina

Bobři milují jistotu a bezpečí. Stojí pevně na zemi, jsou to typičtí realisti. Mistři praktického života, moudří lidé. Člověk narozený v totemu Bobra si cílevědomě buduje kvalitní domeček, který stojí na pevných základech, není jen tak vidět a do kterého mají přístup výhradně pozvaní.

Jsou neustále v pohybu. Mají jasný plán, konkrétní vizi, budoucnost si umí dobře naplánovat. Krok po kroku jdou za svým cílem, zvládají metu za metou, nic neuspěchat – vše musí stát na pevných základech. Nekonečná aktivita a mravenčí práce se jim vyplácí. Po čase už to není neviditelná nora, kde Bobr přebývá. Stává se z ní, obrazně řečeno, honosná vila a posléze palác, který je neustále rozšiřován, vylepšován. Díky své šetrnosti, pracovitosti a praktičnosti jsou Bobři dobře zajištění pro život. S prostředky umí nakládat účelně. Pelíšek takového jedince pak může skrývat nejeden poklad. Jen ať pak přijde s prosíkem ten, který se Bobrovi celou dobu vysmíval, sám si užíval, rozhazoval a marnil peníze! Inu, kdo se směje naposled… Ale ne, Bobři jsou velkorysí.
Nic však nedají zadarmo. „Přijď, přilož ruku k dílu a já se ti odměním“, říkají. Pravda, nic v životě však není úplně idylické. A tak jsou i Bobři, jejichž život není až tak růžový, jak si původně představovali. Pro malé věci občas přehlédnou ty velké. Upnou se na svůj plán, puntičkářsky plní každou stanovenou podmínku a leckdy si nevšimnou příležitosti, která přichází (často ani nechtějí). Nejspíš je to právě tím, že každý projekt tvoří s velkou pečlivostí a je jim pak líto jen tak od něj upustit a vrhnout se na jiný, byť mnohem výnosnější. Možná mají i strach.

Neustále totiž musí myslet na zadní vrátka a neumějí riskovat – lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Ono je to kolikrát i mnohem pohodlnější, že? Pohodlnost a pasivitu vidíme u těch, kteří jsou právě na bezpečí svého domova, svého pelíšku, až příliš závislí. Nejspíš to vypadá, že si první a druhý odstavec poněkud protiřečí, ale jsou to jen různé strany téže mince – jak jste si mohli všimnou, pramení z týchž potřeb. K jejich uspokojení ovšem nevede jen jedna cesta. A tak rozeznáváme Bobry-workoholiky na jedné straně a Bobry-pecivály na straně druhé.

Jistotu a bezpečí si zajistí oba, byť každý po svém. Kde stojíte vy? Podobně přistupují i k lásce a partnerství. Pomalu, nic neuspěchat. Nejdříve kvalitní základy, pak můžeme jít dál. Umí zajistit rodinné zázemí, teplo domova. Na svět se dívají přes konzervativní a „materialistické“ brýle. Možná je něco mezi nebem a zemí a oni to nevidí. Možná se o něco okrádají, možná mají pravdu. To už musí zjistit každý sám. Takže Bobři-peciválové. Naučte se být v pravý čas flexibilní, překonejte pohodlnost, občas neuškodí opustit komfort domova a rozhlédnout po okolí! Bobři-workoholici. Měli by jste se naučit odpočívat a čas od času si vyhodit z kopýtka. K životu přistupujte s nadhledem. Nejen prací živ je člověk!