Teta Kateřina

Děsila mě představa, že bych mohla otevřít svoji "třináctou komnatu" před cizími lidmi, že budu nepochopena, kritizována, že mě přeci nemůže nikdo znát tak dobře, aby pochopil...že se tam rozpláču a budu mít větší depku než s jakou bych tam šla.A tak tomu bylo několik let než jsem jednoho dne dostala odvahu a šla na kinezi, která mi v mém tehdejším problému (můj vztah s mámou)velmi pomohla. Plakala jsem tam jako malé dítě a byly to slzy úlevy, pochopení a odpuštění. Uběhly 2 roky a můj vztah s mámou se překrásně změnil, ale zase jde o to, že člověk opravdu touží a chce své vztahy zlepšit a nesmí se nechat odradit drobnými neúspěchy, což jsou pro nás stejně jenom zkoušky, zda tu změnu myslíme vážně :-))) Loni jsem řešila rozvod mého manželství a do toho nesmírně vysilujících starostí se svým synem a tehdy jsem si řekla, že probrečím klidně celý týden, jenom když nám bude pomoženo a opět jsem absolvovala kinezi, která mi tolik pomohla mnohé o sobě zase z jiného soudku pochopit a navíc skrze mne procházela i pomoc mým dětem, což je na této metodě tak fascinující. Čtrnáct dní na to jsem byla poprvé na celodenních rodinných konstelacích. Sice jsem si svoji vlastní nepostavila, ale každý příběh, který se mi odvíjel před očima, mi měl co říct jako by i o mé rodině a o mých vztazích a dosud jsem nelitovala, že jsem tam byla, protože jsem díky určitým poznáním mohla řešit i situaci doma a to pro dobro nás všech. Samozřejmě, že to nebyla procházka růžovou zahradou, ale to jsem ani nečekala. K myšlence na nejvyšší dobro tzn., že cokoliv člověk řeší, vždy by měl přijímat zásadní rozhodnutí v souladu s boží láskou ve svém nitru a vážit si sám sebe i ostatních natolik, aby pak např. nemusel v unáhlenosti něčeho litovat, mě přivedla i moje "práce" s Reiki a komunikace s anděli, za což jsem nesmírně vděčná a s úctou a pokorou přijímám tuto pomoc. Mezi tyto láskyplné bytosti patří i Kačenka. Za pár týdnů se chystám postavit svoji vlastní konstelaci a myslím jenom na to, že všechny informace budou pro dobro nás všech-mé rodiny. Myslím, že být účastníkem rodinných konstelací je skutečně záležitost velké odvahy a odhodlání chtít pochopit a chtít změnit sebe k lepšímu díky vyléčení genetických zátěží, které jsme převzali jako štafetu od svých předků ( a oni zase od svých atd. ). Také věřím, že toto je jedna z cest, jak pomoci i svým nejbližším. Toto není pohádka, samozřejmě, že má člověk starosti stále a zase prožívá i nepříjemné chvilky, ale už ví, jak na to, aby se netrápil víc než je nutné a daleko dřív ve všech životních situacích dokázal najít ten důvod, proč se mu to děje. A to je myslím "práce" až do konce života... S láskou V.

Odpověď Antonína Konvičky:
Dobrý den. Zúčastnit se konstelací podle mne není až tak o odvaze, ale o tom rozhodnout se. Rozhodnout se konat a rozhodnout se překonat vlastní omezení a ego. Je to rozhodnutí vidět věci netradičně a jinak než doposud. Něco v sobě změnit. Nikdy nekritizuji, protože každý má právo na svou identitu a své vlastní pocity ať jsou jakékoli. Začínám s tím, že na začátek říkám pravidla kterými se konstelace řídí. Jedno z pravidel je že je nutné akceptovat a přijímat lidi kolem takové, jací jsou. Každý má právo na svou individualitu a jedinečnost. Pocity jsou univerzální, ale prožívání je individuální! Zdůrazňuji, že to co se odehraje je naše společné tajemství, společný zážitek. Ten lze pochopitelně popsat různými slovy, různými výrazy, ale vlastní prožitek je vždy jen na nás samých. Prožitek je nanahraditelný. Po konstelacích je velmi žádoucí se sebou ještě dále pracovat. Konstelace mění rovinu vědomí a podvědomí, ale zbývá ještě fyzické tělo. Na to se mnohdy zapomíná! Z kineze víme že máme : vědomí, podvědomí a tělo. Tyto složky nikdy nemohou existovat odděleně. Proto po konstelacích doporučuji jakoukoli fyzickou aktivitu která nás baví a prospívá nám k dočištění buněčné paměti. / K dotažení na stejnou úroveň jako vědomí a podvědomí./. S láskou Antonín /// www.rodinnekonstelace.eu ///

Odpověď Antonína pro další přispivatelku:
1. Nic není špatné a nic není dobré, je to jen takové jaké to je! Jen na nás záleží, na nás je jakou „nálepku“ dáme tomu co prožíváme. A opravdu záleží na tom kdo konstelace vede, jak ke konstelacím přistupuje a hlavně jak přistupuje ke svým klientům. Existují klíčové věty a klíčová slova, která vracejí člověka do „tady a teď“. Ty se vždy na konec říkají v kruhu.
2. Kdo není dostatečně ukotven ve svém „self“ tedy „jáství, úsoba“ // staročeské slovo znamenající být u sebe // ten při této práci může podlehnout klamu okolí nebo svého ega. Jestliže vidí svět kolem zkresleně, pak i konstelace mohou být zkresleny jeho vnímáním. Většina lektorů se omezuje na konstelaci zadaného tématu / já jim říkám zakázky /. Konstelace se mnohdy omezují jen na „vlastní hru, zakázku“, proto je důležité dovysvětlit tyto „zakázky“ a to co se děje, po vlastní konstelaci. K tomu mi slouží skripta která na seminářích dávám. Jedná se o vysvětlení komunikačních modelů, které jsme se naučili používat pod vlivem naší výchovy, tedy toho co jsme viděli doma, vlivem společnosti a naší původní rodiny - tedy té kde jsme vyrůstali. Tyto komunikační modely, rodinná pravidla a naše očekávání která si neseme životem komplikují náš život. Mohou nás různě omezovat, bránit v dosažení cílů anebo popírat naše self. Při konstelacích je uvidíme a pochopíme to co nás omezuje a co nám neslouží. To pak můžeme změnit pomocí nového přístupu k danému problému.
3. To, že Ti bylo špatně znamená, že jsi na konstelacích vyrostla na rovině vědomí a podvědomí. Ale fyzické tělo se „dotahovalo, rostlo, sílilo“ na úroveň ostatních těl. Po konstelacích je vždy třeba pracovat s fyzickým tělem. Je to důležité pro rychlejší přijetí nových energií a nových návyků. S láskou Antonín www.rodinnekonstelace.eu