Moje názory

O chybách

Pokud někomu svým jednáním ublížíme, tak to není správně. je ale otázka, zda je to vědomé ubližování. Každý z nás , kteří tady žijeme, jsme do této chvíle dosáhli určité úrovně svého vědomí.Máme svůj vlastní žebříček hodnot o tom, co je správné a co ne.
Ale nejsme všichni na stejné úrovni vědomí. To ale neznamená, že je někdo lepší a někdo horší. Některé z věcí, které jsem se naučila během svých inkarnací do této chvíle já, to nemusíte ještě znát vy a já zase neznám mnohé z toho, co už víte a máte prožité vy. Během své pouti si každá duchovní bytost musí projít všemi možnými duchovními zkušenostmi. Ale každý si jimi prochází jindy. Takže se může stát, že vám někdo ublíží něčím, co vám připadá nepochopitelné, protože vy byste nikdy nic takového neudělali. Ale on by zase nikdy nedokázal udělat něco, co je pro vás samozřejmé. Proto bychom nikdy neměli druhého hodnotit. Je to jako bychom žáčkovi z první třídy nadávali za to, že neumí násobilku. On je přitom ve své třídě nejlepší. A časem bude schopen pochopit i násobilku. Ale potřebuje k tomu dorůst. Pokud nám někdo ubližuje vědomě, je to stejný princip. Zatím nedošel k tomu, že ubližovat se nemá. A také se mu to jistě vrátí, aby mohl tuhle lekci pochopit a popojít do vyšší třídy. A ještě něco je dobré vědět. Nic není náhoda a pokud si vy máte prožít to, že je vám ublíženo, jistě je nějaký důvod, proč si to právě vy máte prožít. A tak nejlepší přístup je uvědomit si, že je to jen lekce, protože jste možná kdysi sami něco podobného způsobili druhým. A teď máte možnost to pochopit a přejít do vyšší úrovně vědomí. Protože chyby druhých jsou našim zrcadlem. A co nás na druhých štve a čeho si všímáme je určitě právě to, co se skrývá i v nás samých. Proto se naučte druhým odpouštět jejich chyby a vše co vás raní brát jako možnost něco nového pochopit. A za takovou zkušenost bychom měli poděkovat.
 

« Zpět