Dotazy a dopisy

Dobrý den, prosím o radu. Mám 4letého syna Jakuba, je to velmi živé dítě.

V září 2007 nastoupil do školky a učitelky si s ním neví rady.
Denně řeším problémy typu: utíká po třídě, bouchá děti, provokuje děti, neposlouchá. Na druhé straně dokáže sedět a skládat pucle, stavět kostky, abecedu uměl ve 2 letech, rád počítá, hraje člověče nezlob se, má rád míčové hry a jezdí na kole.
Svou živostí ale ohrožuje děti ve školce. Učitelky ho pak nechávají za trest sedět u stolečku i celý den. Je to takové malé tornádo i když s dobrým srdíčkem. Chce někoho obejmout, ale povalí jej na zem.
Kde je on, všechno lítá. Nejvíce mě trápí, že tím ubližuje ostatním dětem. Neustále mu to vysvětluji, ale marně. Do školky chodím už se strachem co zase provedl. Předem děkuji za radu. D.


Kateřina:
Jakub je typické indigové dítě. Pročtěte si všechno, co zde o tomhle tématu najdete a pochopíte proč to tak má.
Chce to obrovskou trpělivost a vše mu vysvětlovat přes pocity druhých. Nic nezakazovat, jen stále vysvětlovat, jak se cítí právě ten, kterému, byť nechtě, ublížil, nebo jak je paní učitelce, když dělá to, či ono... Jak se cítí a hlavně, jak se cítíte Vy. Indigáčci jsou velice empatičtí a nikdy by nenechali druhého trápit kvůli sobě. Tohle je jediná cesta jejich výchovy. O všem s ním otevřeně mluvte jako s dospělým a pokuste se nacházet řešení společně a maximálně se mu věnujte. Protože pokud je takové dítě zaujaté a nenudí se, je to andílek.
 

« Zpět