Teta Kateřina

Mám velice trpké zkušenosti s katechizmem, kde po studii jsem pokaždé došel do stadia ... a zde už je to otázka "pravé" víry a tomu prostě musíš věřit. Jak víte, že to co děláte je to pravé a pravdivé? Omlouvám se, že možná jdu příliš přímě. Jde mi o podstatu. Děkuji Franta

Kateřina:
Přidala jsem tedy na své stránky návod, jak provést kineziologický test. Vyzkoušej ho. Já právě pomocí něj dávám na svých seminářích lidem důkazy, že funguje. A k tvým pochybnostem...Myslím, že ve vesmíru je všechno naprosto logické. A proto je možné postupným pochopením souvislostí pravdu najít. Já tě nebudu přesvědčovat, že tohle všechno, co na mých stránkách najdeš, je pravda. Je to pravda, ke které jsem dospěla já sama. Ale možná že ta tvá přijatelná pravda bude vypadat jinak. A možná, že každá pravda je jen o úhlu pohledu, ze které se na ní každý z nás dívá. Tak jako ty nemám ráda větu, že pravá víra je věřit bez důkazu. Já ke každému tvrzení důkaz potebuji. Ale otázka je, zda jako důkaz nevnímáš jen to, na co si jde skutečně sáhnout. Důkaz může být také to, že změním-li myšlení, změní se můj život. Často ani nerozumím tomu, na jakém principu vlastně některé věci přesně fungují, ale pokud to funguje, pak je to pravda. Pokud na někoho na dálku působím a jemu se od toho okamžiku uleví, je to pro mne důkaz, že to funguje. A největším potvrzením jsou pro mne v takových případech malinké děti. Tam nepřichází v úvahu jakákoli psychická sugesce či placebo. Ale ujišťuji tě, že vždy si všechny získané informace přesto stále ověřuji. A proto jsem ráda, mám-li také zpětnou reakci. Je to o každodenním všímání si tzv."náhod" a hledání souvislostí. Pak už ve svém životě i tom, co k tobě přichází, můžeš číst jako v otevřené knize. Ano, je to namáhavé, ale moc zajímavé. Nic totiž není náhoda. Všechno má svůj hluboký smysl. Hledej dál...