Teta Kateřina

A proto vymýšleli složité systémy, aby dokázali, že to vlastně nic nebylo.

Jenomže ani dnes ještě nemáme takové stroje, které by uzvedly neuvěřitelně těžké mnohasettunové kvádry do takové výšky a ještě je kvalitně usadily. Jak to jenom ti primitivní otroci dokázali? Já myslím, že zkrátka vzali kvádry do rukou a přenesli na místo. Znali totiž umění odhmotňování předmětů.

Já vás toto umění naučím. Může se hodit těm z vás, kteří to úklidem v bytě myslí opravdu vážně a budou uklízet i pod skříněmi. Nejdříve musíte pochopit a přijmout princip odhmotnění. Představte si, že byste vážili o 60kg více, než vážíte dnes. Asi by to nebylo nic příjemného, ale přesto byste své tělo docela snadno unesli a pohybovali s ním. Proč nám tedy dělá takový problém uzdvihnout šedesátikilový pytel?

Fígl je zkrátka v tom, že ve svém podvědomí přijmete fakt, že vy a pytel jste jedno. Jako by byl vaší součástí. Chce to jen trošku soustředění a víru. Máte-li tedy zdvihat těžký předmět , soustřeďte se a říkejte několikrát za sebou:“ Stávám se součástí tohoto předmětu a tento předmět se stává mojí součástí.“ Říkejte si to, dokud to nepocítíte. Pak předmět zvednete daleko lehčeji a bez problémů.

Můžete si to vyzkoušet ve dvojici a zdvihat těžkého člověka. Ten nejtěžší z vás si sedne na židli, vy si stoupnete z boku té židle, druhý člověk stojí z druhé strany židle. Pak si vyzkoušejte , jak je ten, kdo sedí na židli těžký. Vezměte ho každý ze své strany pod paží a pod stehny a zvedejte. Těžší osobu ze židle asi nedostanete.

Potom položte vy dva stojící své dlaně nad hlavu sedícího, tak, že položíte své dlaně střídavě na sebe. Vaše ruka nad hlavu sedícího, na hřbetě vaší ruky ruka partnera, pak zase vaše a zase jeho. Zavřete oči, soustřeďte se a říkejte větu, kterou jsem vás naučila. Stačí v duchu. Po chvíli, kdy budete mít pocit, že se cítíte být jeho součástí znovu zopakujte pokus se zdvižením sedícího ze židle. Uvidíte jak snadno vyletí nahoru.
Zdviháte totiž jen svou vlastní nadváhu.