Články

Očkování proti chřipce

... a co všechno má společného se zvířaty, vegetariánstvím, reklamou farmaceutického průmyslu a obyčejným člověkem.
Každý rok se totiž na podzim se hrnou davy lidí do ordinací lékařů, částečně "namasírovaní" reklamou, aby se bránili vlně chřipkových epidemií s pomocí očkování proti chřipce. Jak moc je účinné? Je očkovací látka neškodná? Nezávislé medicínské zdroje hovoří o opaku.

V České republice onemocní každý rok asi 120 000 až 250 000 osob chřipkou, z toho cca 1 000 osob musí být kvůli možným komplikacím hospitalizováno v nemocnici. Každý rok pak zemře následkem komplikací 400 osob. Chřipka je infekčním onemocněním napadajícím osoby zejména s oslabeným imunitním systémem a rizikové skupiny (starší lidi nebo pacienty trpící chronickými nemocemi). Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila, aby se očkování provádělo každý rok v polovině října a listopadu, přičemž je očkovací látka přizpůsobena vždy novém druhu viru. Účinnost očkování je podle WHO 40-60 % a ochrana přetrvává 6 měsíců.

Úřady tedy přiznávají, že je očkování účinné u 60 % očkovaných - tedy zhruba u každého druhého člověka! Pokud pomineme účinnost očkovací látky, musíme si také uvědomit, že se očkování musí každý rok znovu opakovat. I přes propagandu farmaceutických firem si snadno můžeme představit, jaký "koktejl" exotických virů si nechávají zájemci dobrovolně vpravovat do svého krevního řečiště. Viry (i když v latentní podobě; tedy že nemohou vyvolat nemoc) žijí v těle svého nositele a představují klasickou časovanou bombu: mohou přejít z latentní podoby do plné síly v případě oslabení imunitního systému svého nositele a mohou vyvolat nemoc, proti které měl být člověk chráněn. Viry ale mohou také po určité době zmutovat a dát vzniknout novým kmenům nebo se mohou podílet na vzniku nemoci zdánlivě nesouvisející s očkováním. Lidský imunitní systém má obranné mechanismy a může těmto útokům odolávat, ale jak dlouho?

Paradoxně však zdravotnické úřady doporučují očkování proti chřipce osobám starším, dětem, pacientům s chorobami srdce a plic, astmatikům, diabetikům, pacientům s poruchami funkce ledvin a pacientům trpícím bronchitidou. Je tedy zřejmé, že tito lidé představují největší skupinu s rizikem onemocnět chřipkou i po očkování. V roce 1993 provedla C. P. A. M. (zdravotní pojišťovna ve Francii) statistické šetření na skupině 257 osob očkovaných a neočkovaných proti chřipce. Klinická studie zahrnovala osoby považované za rizikovou skupinu - tedy ve věku od 60 do 69 let. Šetření se konalo mezi 47. a 50. týdnem roku 1993, během chřipkové epidemie. Výsledek byl takový, že osoby očkované a neočkované proti chřipce vykazovaly přibližně stejný počet případů této nemoci! (Údaje z této studie byly publikovány na kongresu "Epidemiologie a zdraví", pořádaném v Nancy 3.-6. července 1995.)

Očkovací látka proti chřipce je také zodpovědná za těžké vedlejší účinky, které mohou očkovaným osobám přinést chronické zdravotní potíže, bohužel i se smrtelným koncem. Výrobci však vedlejší účinky zcela popírají - vždyť z prodeje očkovacích látek jim plynou miliardy! Očkovací látka proti chřipce se totiž pěstuje na slepičích vejcích nebo embryích a může tak být nositelem takzvané "ptačí leukózy". Leukóza je tumorální proces, při kterém jsou napadeny stavební buňky leukocytů (tedy bílých krvinek v krevním řečišti) a v konečném důsledku tak může vzniknout jistá forma leukémie. V roce 1996 toto písemně potvrdil německý Spolkový úřad pro zdraví: "Je známo, že retrovir "ptačí leukózy" může znečistit očkovací látku". Spolkový úřad pro zdraví se odvolal na oficiální vědecké prameny, například na článek zveřejněný v časopise "Science" (177: 76-7, 1972).

Je totiž všeobecně známo, že očkovací látky pěstované na zvířecích orgánech nebo zvířatech mohou být znečištěny viry pro zvíře určitého druhu neškodnými, ale pro člověka nebezpečnými nebo smrtelnými. Člověk je bezpochyby jediný druh na Zemi, který si na sebe přenesl prostřednictvím "preventivních" očkování většinu zvířecích virů. Mezi další poškození následkem očkování proti chřipce patří akutní polyneuritida s postupným ochrnutím konečků prstů: to se postupně přenáší na celou ruku a mozková nervová zakončení. V roce 1981 zveřejnil "New England Journal of Medicine" znepokojivou zprávu: plošný očkovací program proti chřipce během roku 1976 v USA byl následován epidemií akutní polyneuritidy. Tato nemoc vypukla deset týdnů po očkování. Epidemiologické výzkumy dále prokázaly, že riziko vzniku akutní polyneuritidy je ve spojení s očkováním proti chřipce šestkrát vyšší (New England Journal of Medicine, 304 (26), 1557-1561, 1981.)

Úřady se však pokoušely celou situaci zlehčovat a ve svých optimistických tvrzeních uvádí, že se vyskytuje v průměru pouze deset případů akutní polyneuritidy na milión očkovaných osob. I kdyby deset případů, je to na očkovací látku označovanou slovy jako "neškodná" a "účinná" příliš mnoho! Mimo akutní polyneuritidy však očkování proti chřipce může přinést i další vedlejší účinky, jak publikoval v roce 1971 "British Medical Journal". Jsou to především: koma, zápal mozkových blan, ucpání centrálního sítnicového nervu, paraplegie, polyneuropatie, částečně smrtelné ochrnutí mozku a další. Jak můžeme vidět, jedná se již o třicet let staré závěry výzkumů. Během této doby se prodávala nebezpečná a neúčinná očkovací látka proti chřipce, která se prezentovala jako účinná preventivní metoda ochrany před touto nemocí!

Americké "Centrum pro kontrolu nemocí" v Atlantě zveřejnilo v roce 1995 také seznam zaznamenaných vedlejších účinků, i když ne tak nebezpečných: bolesti, svědění, horečky, nevolnost, astmatické záchvaty, kopřivku a jako poslední závažný vedlejší účinek: možné anafylaktické reakce. Vzápětí byla zveřejněna další zpráva: že se jedná pouze o výjimečnou reakci! Tímto způsobem se tak uklidňovalo veřejné mínění, skrývaly se zdravotní poškození nebo úmrtí a výrobci skvěle profitovali. Také pacienty s nemocemi srdce může očkování proti chřipce ohrozit, protože tato očkovací látka nepříznivě ovlivňuje léky na srážlivost krve, jak se stalo v Minnesotě (USA). Pacient musel být deset dnů po očkování proti chřipce dopraven do nemocnice kvůli těžkému vnitřnímu krvácení. Lékaři P. Kramer a C. McLain hledali příčinu, jak mohla očkovací látka narušit působení léku. Ukázalo se, že viry obsažené v očkování působily na játra a zamezovaly vstřebávání účinné látky z podaného léku.

Je na místě chránit obyvatelstvo před přílišným vlivem reklamy, která nutí nakupovat a konzumovat škodlivé produkty pod maskou zdraví a blaha. Bohužel to však není ve všech případech možné, zejména když se jedná o lži a podvody farmaceutického průmyslu.

A jak proti chřipce přírodně místo očkovacích látek získaných s "pomocí" zvířat?

Lepší než se nechat očkovat proti chřipce, je přirozeně posilovat imunitní systém. Zdravý člověk je pak schopen odolávat jakémukoliv náporu chřipkových virů. Vypusťte ze svého jídelníčku především cukr - tedy nápoje a pokrmy s cukrem. Toto na první pohled neškodné sladidlo totiž velice podstatně oslabuje obranyschopnost našeho organismu a "krade" našemu tělu vitamíny a minerály. Nedoporučují se ani takzvané "ovocné šťávy" prodávané v krabicích nebo skle. I když výrobce na obale píše, že je výrobek "100% přírodní", není to v žádném případě pravda. Jedná se totiž většinou o nápoje vyráběné z prefabrikovaných koncentrátů, které překyselují a zatěžují lidský organismus a imunitní systém. Nelze doporučit ani citróny, pomeranče, banány nebo další tropické ovoce jako zdroj vitamínů. Pomineme-li zbytečné znečišťování životního prostředí při přepravě tohoto ovoce z jednoho konce světa na druhý v letadlech a lodích, pro jejich pěstování se často používají v západních zemích kvůli své škodlivosti zakázané pesticidy a další chemikálie, nemluvě o vykořisťování domorodců nucených pracovat za směšné mzdy při pěstování takových plodin. Můžeme jmenovat firmy Chiquita, Dole a Del Monte.

Jako zdroj vitamínů a látek posilujících imunitní systém lze však doporučit pšenici Špaldu a výrobky z ní, kysané zelí, květák, brokolici, cibuli (syrovou nebo dušenou), česnek, bezinky, jablka, šípky (na čaj), celer, bílou ředkev, mrkev, petržel, pórek a další plodiny pěstované pokud možno co nejblíže naší země.

Samozřejmostí je také vyloučení nebo podstatné omezení mléka a mléčných výrobků, stejně jako masa a vajec. Mléko silně zahleňuje lidský organismus a právě hlen je naprosto ideálním prostředím pro uchycení a růst choroboplodných zárodků. Maso, zejména vepřové, může být potenciálním nositelem chřipkových virů; to stejné platí i o vejcích.

Jako prevenci chřipky lze také využít kapky z Echinacey. Tato rostlina má schopnost posilovat činnost bílých krvinek; ty se starají o obranu proti choroboplodným zárodkům. Pravidelné užívání po dobu tří týdnů pozitivně ovlivní náš imunitní systém.

Při dodržení těchto preventivních opatření je riziko onemocnět chřipkou naprosto zanedbatelné, a to i při pohybu mezi nemocnými lidmi.

Článek je z vědeckého časopisu Science, na net ho dali OHZ-ochranáři hospodářských zvířat. K sestavení článku byly použity informace z nezávislé medicínsko-informační revue ORIZZONTI.
 

« Zpět