Když si koupit knihu o rodičovství, tak kdy byla naspána, né vydána. Starší knihy 5 let už jsou mimo mísu. Víte, reagují postaru, neberou v potaz fenomén internetu, her, virtuální reality, reklamy a manipulace. Dneska tento virtuální svět jim ukazuje co je správné a co né, nedokáži to sami rozlišit a vy nemáte šanci v boji proti nim. Jediná cesta je aby nesměli hrát hry( vložené reklamy a návody, co musíš mít, jak máš vypadat, co je cool, a jak se máš chovat na párty a td,), četovat( na každé stránce je něco a nebo tam něco naskakuje a mění se to). Vždyt už prodávají DVD pro 2 leté děti. Věřte ši něvěřte, oni ví, jak vaše dítě reaguje, funguje, co vnímá a co né a jak na něj pusobit. vy si nic nenalhávejte, že vy taky jo, že ho znáte. Spíše než knihu o výchově spíše knihu o rodičovství, ale zase, jak poznat kvalitní, když... betselery jsou asi proč propagovány bysnnisem. Myslíte si, že mají zájem, aby rodič vychovával své dítě. Aby bylo samostané, zodpovědné, o všem přemýšlelo než na něco kývne. A kdo by kupoval jejich zbytečnosti, volil své bezduché zástupce...doplonte si sami. Copak zdravě uvažující rodič dá svým dětem kreditku a vypustí je do supermarketu. A vidíte, předběhli vás. Naučí dítě jak vás donutit aby jste je poslouchali, a vás zpracují, že je to normální, když se dítě takto chová, oni ostatní jseou taky takový, to je tou dobou. Víte, ještě dnes je normální, když se dítě narodí, dostává věci po druhých a vy je posíláte taky dál. A kdy se to DÍTĚ ZMĚNÍ, KDY UŽ NECHCE NOSIT POUŽÍTÉ OBLEČENÍ, ALE MUSÍ MÍT DRAHÉ, ZNAČKOVÉ. To dítě je stejné, vy jste podlehli komercializaci, jejich nátlaku. Není to v dítěti, ale ve vás. Navíc vás zámerně nepřpravili, i když to ví, že děti jsou dnes jiné, než dříve. Souvisí to i ze změnou energie země. To je ale jiná. Oni už nechtějí být vedeni, nechtějí nařizovat, nastavovat mantineli, chtějí od rodiče, aby s ním diskutovali, aby byl jejich přítel, rovnocený oboustraně.Oni se dnes narodili, aby vše staré zničili, zbourali manitinely, zákony, aby mohla přijít jiná doba. Lepší. Ted k vám. Citové vydírání patří do repertuáru dnešních dětí. Nesmíte mu celý život to dovolit. Jenže, děláte to i vy a oon vás následuje. Kdo z vás ví lépe, co by měli jeho rodiče dělat v domovbě duchodcu, kolikrát jim nadáváme, že se nechali nachytat od prodejcu, ale kdo s nimi diskutuje, kdo jim naslouchá a vysvětluje...Klidně ho vyhod k tatínkovi. Víš sama dobře co ti ted napíšu, i když to nebudeš chtít slyšet. Nemuže se chovat jako tvuj partner jassicco, a říkat ti, co smíš nosit, jak se česat. To nesmí ani tvuj muž. Dokud mu nestanovíš, co si k tobě smí dovolit, bude to horší a horší. nejhorší na tom je to, že ty tohle dítě za chvíli vypustíš do školi, chudáci učitelé, do života, chudák manželka, jestli s ním vubec někdo vydrží. Není to v jeho kamarádech. Vy sama máte strach, že zustanete sam. věřte mi, kdysi jsem radil kamarádce, rozváděla se, nejstarší dcera chtěla v 15 k otci. zapři se, říkaL jsem jí, nedej ji znát jak moc tě to bolí. Děláš to pro ni, ale i pro sebe. Musí za každou cenu vědět, že ji máš ráda. Že se muže kdykoliv vrátit, že ji to nebudeš vyčítat. Bolelo to, ale skutečně asi za tři měsíce s brekem přišla za maminkou. Řekl jsem jí, možná to pozná a bude se chtít vrátit, ale jsetli ji ted odkopněš a řekneš jí, že tě zradila, nebude mít potom, kdyby se to stalo, kam jít. Vyženeš ji kvuli svému zraněnému egu na ulici. Poslechla mne, chodila se ke mně vybrečet, ale vytrvala a pochopila, že láska není o tom, jestli s ní zustane a nebo pujde s otcem. Navíc ve vtém případě, otec asi nebude skákat jak on píská, tvrdě u něj narazí. možná dnes mu kupuje dárky, kupuje si ho, ale až mu hypoteticky by měl jednou říci, nepujdeš do divadla, jinak tě nebudu mít rád. Co myslíte že by jeho otec udělal. Není výchova jednoduchá, ale možná jednoduchá rada. Nedělat nic, co by jsme nechtěl, aby druzí dělali mně. třeba moje bývalka, prostě kluk v 15 si musel sám prát ponožky. začal jsem si je prát i já, aby to nebral jako diskriminaci. Jeho názor měl stejnou váhu jako muj, s tím, že ale věděl, že já mám ale poslední slovo. když jsem mu dal volnost, tak jsem to nesměl, nesměl, nesměl brát, že ztrácím u něj autoritu. Spíše naopak. A na posled, děti kopírujíé rodiče. Když si rodiče neváží politiku, nadávají na ně, přehnaně se domáhají svých práv v obchodech, za své peníze mužu chtít co chci, jak se chovají jejich děti. tatínek nemá uctu k nikomu, ke komu bude mít uctu jeho syn.Aká matka, taká katka. PS: pozor. společnost v duchu vydělj za každou cenu, neměj žádný starosti a co je nad tvoje pohodlné chápání nech odborníkum, který taky chtějí vydělávat a chtějí mít své pohodlí a na nikom a ničem jim nezáleží. Proto pozor na diagnozi typu nezvladatelný, nepřizpusobivý, hyperaktivní-to není psichycká porucha, která se léčí léky. Je to bud výchovný selhání, nebo stravovací pochybení ale né nemoc. Mohlo by se stát, že vám z dítěte udělaji bud mrtvolu a nebo závisláka. Mé kamarádce, chvála bohu poslechla mne, dnes je její kluk uplně normální mladý člověk. ve třetí třídě ji psycholžka napsala na doporučení paní učtelky viad..ted si ani nevzpomenu na název toho léku, v USA se používal mnoho let na vše, menstruační problém, bolesti hlavy až na nakopnutý palec...bohužel po desetiletích se zjistilo, že je silně návykový a byl zakázán jeho volný prodej, do tý doby byl často i jeho název propagovaný ve filmech, znáte ho každý z těch filmu.Když to řekla této psycholožce, ta se ji vysmála, že v tom případě by ji ministerstvo nedovolilo předepisovat dětem. Zvlášzní, co platí za hranicema u nás né. A při tom se stačí podívat na internet.
|