Stan...v poslednich dnech se toho deje hrozne moc a pritom mohu rici, ze je hromada lidi, kteri naopak maji pocit, ze se nedeje vubec nic.
Jedna se o pristup k zivotu. Kdo nic nehleda, nic ani nenajde a nemuze temer nic noveho ani spatrit na sve zivotni pouti.
Cili mate-li otazky, hledate odpovedi a jednoduse se pokousite do sveho "zamku" vkladat ruzne klice, jenz nachazite, nebo ruzne predmety, ktere se vam jevi, ze vas zamek (otazku) dokazi odemknout... a tak co se deje? Vidite ve vsednich vecech mozna reseni, nove vlastnosti a schopnosti...neb vam to vase fantazie dovoluje. Je to cesta poznani, cim vice rozumime, tim sirsi tyto moznosti jsou.
A tak mne v teto asociaci napadl takovy ten typicky STAN. Urcite uz vetsina z vas nekde nekdy stanovala. Kazdopadne stan je da se rici urcitou barierou...jakymsi vam znamym bezpecnym svetem. Ale jen dokud vam dovoluje zit. Upozronuji, ze jde jen o znazorneni.
Ted ovsem zacnete kolem sebe vnimat ony steny, jsou meke, pruzne a napovidaji, ze za nimi se vyskytuje neco vice. Dokonce jste nasli aj mista, kudy je videt cosi neznameho jakoby za touto hranici...jsou to jen mala mistecka, skvirky a tak vznikaji otazky, co tam za tim asi je? A nekdy tam neco videt je a nekdy naopak vubec nic. A otazka dalsi, jak se za tu "stenu" dostat? Najdete ruzna reseni...treba si reknete, ze s urcitou rychlosti mozna ona stena podlehne a pusti vas skrz...mozna vas napadne pouzit nejaky nastroj... stan je vas svet a tak mate pomerne omezene moznosti. Vsimnete si taky, ze na jedne stene je cosi pres celou delku steny. Jakasi cara rovna vzorkovana... je z jineho materialu, tvrdsi, studenejsi ale poddajny se stenou.
Taktez najdete ve svem stanu "navod"... neco co povazujete za bibli ale moc nechapete o cem se to tam bavi... vlastne tomu vubec nerozumite. Nehlede na to, ze se tam mluvi o nejakem zipu, coz nevite co je, mluvi se tam o nejakem zvlastnim instrumentu "zdrhovadlo" ktere slouzi jako klic abychom mohli vstoupit skrz onen zip do "jineho" sveta... a ted moznost ze jsme prolitli skrz onu stenu, samo jsme ji roztrhli a jsme v uzasu z toho prostoru venku...uplne jiny svet! Obrovsky za nase hranice chapani...jenze ten svet je natolik neznamy, ze jedine nase utociste je onen stan...ktery nas chrani pred neznamym dokud nepochopime onen vnejsi svet abychom v nem dokazali zit bez potreby stanu... vratim se do stanu, ale je deravy! Jde do nej zima, voda, zver tam leze, hromada predatoru! Likviduji nas svet! Nas stan stava se mistem strachu. Nikdy nevime co od kud prijde. A tak bezpecno v nem bylo!
Nekdo prisel na to, ze nejakym malym ostrym predmetem muze zajet mezi jednotlive zoubky one cary v jedne stene... "zipu", coz dotycny netusi. A protoze ma hromadu casu, zjisti ze s velikou trpelivosti muze ty dilky rozpojit a zase spojit...a vzdy vidi uzasny svet za onou stenou. Po case si da dohromady jedna a jedna a pochopi, ze to by mohl byt onen ZIP! Jenze co je Zdrhovadlo? A tak vzdy pracne rozevre hromadu zubu aby mohl prolezt ven, zase je za sebou pracne spoji a pohybuje se venku...pak opet pri navratu udela totez... tak trosku narocny zpusob a zdlouhavy ale trpelivost ruze prinasi... tak trosku neco jako meditace.
V tomto pripade poznavame svet a stale mame sve utociste neporusene...temer, pokud si to uhlidame po dobu co se pracne snazime otevirat ci zavirat branu.
A pak jednoduse nekdo najde ve stanu nejaky zvlastni kousek cehosi, co nikam nepasuje, nebo pasuje ale nikdo nevi kam.
Kdyz nekdo zjisti kam, zjisti i snadny zpusob jak vyjit ze stanu a jak lehce se do nej navratit. Muze poznavat novy svet, ucit se a stale mit sve utociste...jednoho dne jeho poznani bude natolik siroke, ze uz utociste nebude potrebovat a zustane venku... a pri poznavani sveta noveho narazi na dalsi "zdi", ktere maji zcela jinou podobu a nejsou ani hmatatelne ci viditelne a presto tam jsou... v ceste za poznanim jsou vsak nasi ochranou...chrani nas abychom se stihli naucit vse potrebne, pochopit vse a mohli se vydat dal na sve pouti. Nejsou omezenim, pouze opatrenim a je na nasi vuli kdy pujdeme ven, budeme-li vedet jak.
Ten kdo prorazi stenu silou, rychlosti... mozna podoba se tem, kdoz uzivaji drog bez uvazeni a poznani ci pochopeni - droga taktez nezavira za sebou dvere... jen vas "vyrazi" skrz nekam...
Ten kdo nema zdrhovadlo ale vi jak rozpojovat ci spojovat ony zoubky...muze byt podoben k ruznym slozitym ritualum a obradum, zarikavani tancovani atd kde neni pritomno prorozumeni...vi ze to funguje ale netusi ze existuje snazsi a pohodlnejsi cesta. Ale jsou i taci, ktere to proste bavi a zajima, tesi je to...
A ten kdo pochopi, pak take snazeji porozumi zameru tvurce onoho stanu a celym srdcem dekuje a je vdecny za onen genialni plan... orpavdu jako kdyz rodic vede sve ditko jenz dela sve prvni krucky a ochranuje jej jak jen muze.
A jednou clovicek pozna, ze jeho cesta za poznanim a porozumenim nevede za dalsi "hranice"...ale ze veskere poznani je neustale s nim, at je kde je vzdy je to on, ze cele poznani je ve skutecnosti o poznani sebe... pak uz nemusi jit nikam...
Takze... nebojte se klast si otazky a mejte kuraz hledat odpovedi...