Vztah jako řemeslo.
Vztah mezi partnery velmi často vázne díky maličkostem, které jsou vnímány jako nepochopitelné překážky. Proč není schopen/na to pochopit když je to tak logické? Protože to není logické z pohledu partnera/ky. Dejme tomu, že žena je okouzlena mužem, kterého přirovnáme k železnému prutu. Právě pro jeho vlastnosti železa se dané ženě líbí. Problém nastává ve chvílí, kdy žena očekává od svého partnera vlastnosti dřevěné tyče! Nelze opracovávat železo nožem, ne ledajakým. Nelze jej snadno opracovávat tak jako dřevo. A obráceně, je-li partner "dřevo" nelze od něj očekávat že se nezlomí při pokusu jej ohnout jak by se dal ohnout ocelový prut, nebo že neshoří když se jej snažíte tvářet pomocí ohně tak jako byste tvářeli železo. Oba partneři jsou svým zbůsobem řemeslnící a musí pochopit, jaký materiál to mají před sebou. Pro jaké vlastnosti se jim líbí. Pro takové vlastnsoti jej musí obdivovat a neočekávat vlastnsoti zcela jiného materiálu. Chcete s ním žít? Zvažte, zda ovládáte to správné řemeslo a pokud ne, zvažte zda jste ochotni se naučit novému řemeslu tak abyste s daným materiálem uměli dobře pracovat. Vztah je řemeslo. A v podstatě je jedno, zda se jedná o vztah milostný, přátelský či pracovně profesionální. Každý jsme jiný materiál, každý jsme již různě vytvarovaní, opracovaní, upravení...a je nutno pracovat s tím co máme spíše než ztrácet čas snahou vynutit si vlastnosti, které materiál před vámi prostě mít nebude...
_________________ ... (o: :o)
|