Fórum Tety Kateřiny

Krásný sluníčkový den Vám přeje Teta Kateřina
Právě je čtv, 28 bře 2024, 11:31

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 29 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 18:18 
Vidět přítomnost
"Setkal jsem se v Himálajích se svatým mužem, který dokáže vidět do budoucnosti a cvičí své žáky, aby to uměli také," vypravoval s velkým zaujetím jeden mladý muž.
"To umí každý," řekl zenový mnich znuděně, "moje cesta je daleko těžší."
"A jaká je?" dotazoval se zvědavě mladý muž.
Mistr řekl: "Přivádím lidi k tomu, aby viděli přítomnost."

:thumb:


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 18:19 
Co může mistr dát?
Jeden žák se zeptal zenového mistra Philipa Kapleaua: "Co mi zenový mistr může dát?" Kapleau odpověděl: "Nemůže ti dát nic, co už nemáš, ale může ti vzít mnohé, co je cizí tvé pravé přirozenosti."


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 18:22 
Cesta k osvobození
Jeden už starší mnich přišel k zenovému mistrovi a řekl: "Za svůj život jsem vyhledal množství duchovních učitelů a postupně jsem se vzdával mnoha potěšení, jen abych bojoval se svými žádostmi. Dlouhý čas jsem se postil, po léta jsem se podroboval celibátu a pravidelně jsem se trýznil. Dělal jsem všechno, co se ode mě požadovalo, a skutečně jsem strádal, ale osvícení se mi nedostalo. Všeho jsem se vzdal, upustil jsem od vší žádosti, vší radosti, všeho snažení. Co mám teď ještě učinit?" Mistr odvětil: "Vzdej se i strádání!"


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 18:24 
Karma, soucit a pravda
Na břehu moře žili tři staří zenoví mniši, kteří pokročili tak daleko ve svém duchovním vývoji, že se kolem nich děly zázračné věci. Když ráno ukončili meditaci a šli se vykoupat do moře, pověsili své meditační pláště prostě do větru. A pláště zůstaly vlát ve větru, dokud se mniši nevrátili a neoblékli si je. Jednoho dne, když se ti tři právě koupali, viděli, jak se najednou do vody vrhl mořský orel, a když se opět vznesl do vzduchu, držel v zobáku mrskající se rybu. Jeden mnich řekl: "Zlý pták!" Tu jeho plášt spadl do písku. Druhý mnich řekl: "Nebohá ryba!" Tu i jeho plášt padl k zemi. Třetí mnich se díval za ptákem, jak odlétá s mrskající se rybou v zobáku, je stále menší a menší, až zcela mizí za obzorem. Mlčel - a jeho plášť zůstal viset ve větru.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 22:25 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv, 22 led 2009, 9:57
Příspěvky: 89
Nietzsche- Tak pravil Zarathustra:
„Nejtišší hodina.“
„…Co se mi stalo? Kdo to rozkazuje? – Ach, má hněvivá velitelka chce abych odešel do své samoty. Včera k večeru promluvila ke mně má nejtišší hodina: toť jméno mé hrozné velitelky.
Pak promluvilo cosi bez hlasu ke mně: „Ty to víš Zarathustro?“ – A zaleknut jsem vzkřikl při tomto šepotu a krev mi zmizela z tváře: mlčel jsem však.
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Ty to víš Zarathustro, ale ty o tom nemluvíš!“-
I odpověděl jsem posléze a vzdorovitě: „Ano, vím to, nechci však o tom mluviti!“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Nechceš, Zarathustro! Je-li to však pravda? Neskrývej se za svůj vzdor!“-
I plakal jsem a chvěl se jako dítě a pravil jsem: „Ach, já bych rád, ale jak mohu! Jen toho mne ušetři! Je to nad mou sílu!“-
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Co záleží na tobě, Zarathustro! Promluv své slovo a zlom se!“-
I odpověděl jsem: „Ach, což je to slovo mé? Čekám toho, kdo je důstojnější, nejsem ani hoden, abych se o něj zlomil.“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Co záleží na tobě? Nejsi mi ještě sdostatek pokorný. Pokora má nejtvrdší kůži.“-
I odpověděl jsem: „Čeho již nesnesla kůže mé pokory! Přebývám u paty své výšky- jak vysoké jsou as mé vrcholky? Toho mi nikdo nepověděl. Dobře však znám svá údolí.“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Ó Zarathustro, kdo má přenášeti hory, přenese též údolí a nížiny.“-
I odpověděl jsem: „Ještě mé slovo nepřeneslo hor, a cokoli jsem mluvil, nezastihlo lidí. Šel jsem sice k lidem, ještě jsem k nim však nedošel.“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Co víš o tom! Rosa padá na trávu, když je noc nejmlčenlivější.“-
I odpověděl jsem: „Vysmáli se mi, když jsem nalezl svou vlastní cestu a vlastní cestou šel; a vpravdě, mé nohy se tenkráte třásly. A takto mi děli: Odvykl jsi cestě, teď ještě odvykneš chůzi!“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Co záleží na jejich výsměchu! Jsi ten, kdo si odvykl poslouchati, teď rozkazuj! Což nevíš, koho je všem nejvíce třeba? Toho, kdo rozkazuje veliké věci. Veliké věci vykonávati je těžké, ale těžší jest veliké věci rozkazovati. Toť chyba, kterou ti lze nejtíže prominouti: máš moc, a nechceš vládnout.“-
I odpověděl jsem: „K tomu, abych rozkazoval, nedostává se mi hlasu lvího.“
Tu promluvilo to zase jako šepot ke mně: „Nejtišší slova to jsou, jež přinášejí bouři. Myšlenky, jež se blíží na nohách holubičích, řídí svět. Ó Zarathustro, kráčeti máš, jsa stínem toho, co nezbytně přijde: tak budeš rozkazovati a rozkazuje půjdeš před ostatními.“-
I odpověděl jsem: „Já se stydím.“
Tu promluvilo to zase bez hlasu ke mně: „Musíš se ještě státi dítětem a býti bez studu. Hrdost mládí je ještě na tobě, pozdě jsi omládl: kdo se však chce státi dítětem, nechť překoná i své mládí.“
I rozmýšlel jsem se dlouho a třásl se. Posléze však jsem pravil: „Nechci.“
A promluvilo to naposledy ke mně: „Ó Zarathustro, tvé plody jsou zralé, ty však nejsi zralý pro své plody! I nezbývá, než abys opět šel do své samoty: však se již poddáš.“-
Teď jste slyšeli vše, i proč je mi jíti zpět do své samoty. Ničeho jsem vám nesmlčel, přátelé moji. Ale i to jste ode mne uslyšeli, kdo je stále ještě ze všech lidí nejmlčenlivější- a kdo jím býti chce! Ach přátelé moji! Měl bych ještě, co bych vám řekl, měl bych, co bych vám ještě dal! Proč nedávám? Což jsem lakomý?…..“


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 22:27 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv, 22 led 2009, 9:57
Příspěvky: 89
Lama A. Góvinda- Základy tibetské mystiky: Příběh o guruovi Kaňkanapovi, jednom z osmdesáti čtyř siddhů. Kdysi na východě Indie žil jeden král, který byl velice pyšný na své bohatství. Jednoho dne potkal jógina, který mu řekl: „Jakou cenu má tvé kralování, když je skutečným vládcem světa bída? Zrození, stáří a smrt se otáčejí jako hrnčířský kruh. Nikdo neví, co mu může přinést další otáčka. Může pozvednout člověka k nejvyššímu štěstí nebo uvrhnout do nejvyšší bídy. Nenech se proto klamat svým současným bohatstvím.“
Král odpověděl: „Ve svém postavení nemohu sloužit Dharmě v rouchu askety. Ale jestli mi můžeš dát poučení, které by odpovídalo mé vlastní přirozenosti a možnostem, aniž by se změnila forma mého života, abych ji mohl následovat, pak jsem připraven ji přijmout.“
Jógin znal královu lásku ke klenotům, a proto mu vybral tento vrozený sklon jako výchozí bod a předmět meditace. Tímto způsobem přeměnil slabost ve zdroj vnitřní síly, což je často používaná tantrická metoda.
„Uvažuj o diamantech na svém náramku, zaměř naň svou mysl a medituj takto:´Jiskří všemi barvami duhy, ale přesto tyto barvy, které těší mé srdce, nemají svou vlastní podstatu. Duch sám je zářícím drahokamem a všechny věci od něho přijímají svou současnou realitu.´“
Král učinil tak, jak mu bylo řečeno, a poněvadž se této meditaci věnoval celým svým srdcem, získala jeho mysl čistotu a zářivou sílu neposkvrněného klenotu.
Jeho družině však bylo nápadné, že se s králem stala zvláštní změna, a když se jednoho dne dívali klíčovou dírkou jeho královské komnaty, viděli krále obklopeného nebeskými bytostmi. Pochopili, že se stal siddhuou, a prosili ho o požehnání a vedení. Král však řekl: „Není to bohatství, které mne učinilo králem, nýbrž to, co jsem získal duchovně svým vlastním úsilím. Mým královstvím je má vnitřní blaženost.“
Od této chvíle byl král znám jako guru Kaňkanapa.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: stř, 18 bře 2009, 23:35 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř, 21 led 2009, 11:59
Příspěvky: 197
Bydliště: Praha
Tanzan a Ekido jednou putovali blátivou cestou. Padal těžký liják. Když došli na křižovatku, spatřili tam dívku v krásném kimonu, jak se marně pokouší přejít přes rozblácenou cestu. Tanzan se dlouho nerozmýšlel, vzal dívku do náruče a přenesl ji na druhou stranu.

Ekido neříkal nic a zasmušile pokračoval v chůzi, dokud je nezastihla noc v klášteře. Pak už se nemohl udržet:

"My mniši se přece nemáme přibližovat k ženám," vyčítal Tanzanovi, "a zvláště ne k těm hezkým... Je to přece pro nás nebezpečné! Proč jsi to udělal?"

"Vždyť jsem tu dívku nechal na té křižovatce," odpověděl mu Tanzan s úsměvem, "jak to, že ty ji stále ještě nosíš s sebou?"

_________________
"Není nic tak silného jako jemnost a nic tak jemného jako skutečná síla."
https://www.facebook.com/FreeTaiji


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: čtv, 19 bře 2009, 16:25 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv, 22 led 2009, 9:57
Příspěvky: 89
Jednou se potkal mystik s člověkem, který byl tak lačný po majetku a proto pracoval tak mnoho až zcela opotřeboval své tělo a byl velmi nemocný. Chtěl něco udělat, ale už mu na to nestačily síly, proto požádal mystika o pomoc se slovy: „Pro zdravého člověka je to práce na chvíli.“ Mystik povídá: „Pro ZDRAVÉHO člověka je život chvílí.“
Nebudeš-li se zajímat o tuto chvíli onemocníš, abys nemohl pracovat a měl jsi čas věnovat se životu. Jsou to jen slova. Oslovila-li tě, tak nepřemýšlej o jejich významu. Pravý význam slov si tě najde sám.
Josef Tesař


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: úte, 16 čer 2009, 22:53 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv, 22 led 2009, 12:59
Příspěvky: 3
Bydliště: Středočeský kraj
Sózan - Sin sin ming
Zenová báseň

Verše důvěřující mysli


Velká Cesta je snadná,
pokud ničemu nedáváš přednost.
Když není lásky ani nenávisti,
vše se stává jasným a nezastřeným.
Ale učiň sebemenší rozlišení
a nebesa budou oddělena od země
nekonečnou vzdáleností.

Toužíš-li spatřit pravdu,
nestav se pro ani proti.
Stavět milé proti nemilému,
to je nemoc mysli.

Není-li pochopen hluboký smysl věcí,
je základní mír mysli zbytečně rušen.
Cesta je dokonalá jako širý prostor,
kde nic nechybí ani nepřebývá.
Jen pro svou tendenci přijímat či odmítat
nevidíme pravou podstatu věcí.
Nežij ve spletitosti vnějších jevů
ani ve vnitřním pocitu prázdnoty.
Buď klidný v jednotě věcí
a podobné chybné postoje samy zmizí.
Když se pokoušíš vyloučit činnost,
abys dosáhl nečinnosti,
tato snaha tě naplňuje činností.
Dokud setrváváš v jedné či druhé krajnosti,
nikdy nepoznáš Jednotu.

Kdo nesetrvává na jednoduché Cestě,
selhává v činnosti i nečinnosti,
v potvrzení i popření.
Popřít realitu věcí
znamená opomenout jejich skutečnost.
Potvrdit prázdnotu věcí
znamená opomenout jejich skutečnost.
Čím více o tom mluvíš a přemýšlíš,
tím více se odchyluješ od pravdy.
Přestaň mluvit a přemýšlet
a nebude nic, co bys nebyl schopen poznat.
Vráti se ke kořenům znamená nalézt smysl,
honit se za povrchními jevy znamená opomíjet zdroj.
V momentě vnitřního osvícení
dochází k překročení jevů i prázdnoty.
Změny, které se zdají dít v prázdném světě,
nazýváme skutečnými jen z vlastní nevědomosti.

Nehledej pravdu;
pouze přestaň zastávat názory.
Nepřebývej ve stavu duality,
pečlivě se mu vyhni.
Pokud je zde byť jen stopa
toho či onoho, správného či nesprávného,
podstata Mysli se ztrácí ve zmatku.
Přestože všechny protiklady vycházejí z Jediného,
nebuď připoután ani k tomuto Jedinému.
Když mysl přetrvává nerušena na Cestě,
nic na světě ji nemůže ohrozit.
A když věci nejsou již více hrozbou,
přestávají existovat v původním smyslu.
Když nevznikají žádné rozlišující myšlenky,
přestává stará mysl existovat.
Když zmizí předmět myšlení,
zmizí i myslící subjekt.

Když mizí mysl, mizí i objekty.
Věci jsou objekty, protože je zde subjekt - mysl
a mysl je subjektem, protože jsou zde objekty.
Pochop relativitu obojího
a základní skutečnost, jednotu prázdnoty.
V této prázdnotě jsou věci nerozlišitelné
a každá v sobě obsahuje celý svět.
Pokud nerozlišuješ mezi hrubým a jemným,
nebudeš pokoušen předsudky a postoji.

Žít na Velké cestě
není ani snadné, ani obtížné.
Ale ti, jejichž rozhled je omezen,
jsou ustrašení a nerozhodní.
Čím rychleji se ženou, tím pomaleji postupují.
Lpění nemůže být udrženo v rozumných mezích,
dokonce i připoutanost k myšlence osvícení
znamená zbloudění.
Jen nech vše jít vlastní cestou
a pak nebude příchodu ani odchodu.
Buď poslušný přirozenosti věcí
a budeš kráčet volně a nerušeně.
Pokud je myšlení spoutáno, je pravda skryta,
neboť vše je temné a nejasné.
Obtížná praxe odsuzování
přináší jen mrzutost a únavu.
Jaký užitek může vzejít
z rozlišování a rozdělování?
Jestliže chceš kráčet po Jediné cestě,
neměj nic ani proti světu smyslů a myšlenek.
Jejich plné přijetí totiž odpovídá
pravému osvícení.
Moudrý člověk se nesnaží dojít cíle,
ale hloupý se váže.

Je pouze jediná Dharma, ne mnoho;
rozlišování pochází ze lpění nevědomých.
Hledat Mysl pomocí rozlišující mysli,
je tou největší ze všech chyb.
Odpočinek i únava vycházejí z iluze;
kde je osvícení, tam není libost ani nelibost.
Všechny podvojnosti pocházejí z nesprávného úsudku.
Jsou jako sny o květinách v povětří;
jen hlupáci se je snaží chytit.

Zisk a ztráta, správné a chybné,
podobné myšlenky musí být nakonec zrušeny.
Když oko nikdy nespí,
všechny sny přirozeně ustanou.
Když mysl nečiní žádných rozdílů,
pak je deset tisíc věcí tak, jak jsou,
jediné podstaty.
Pochopit tajemství této jediné podstaty
znamená být vysvobozen ze všech nesnází.
Když jsou věci viděny jako sobě rovné,
je dosaženo bezčasé podstaty jáství.
Žádná srovnání ani analogie nejsou možné,
v tomto bezpříčinném, bezvztažném stavu.

Pomysli na pohyb v klidu,
pomysli na klid v pohybu
a pohyb i klid zmizí.
Když přestanou podobné podvojnosti,
nemůže existovat ani sama Jednota.
Na toto nejzazší
se nevztahuje žádný plán ani popis.
Pro sjednocenou mysl, která je ve shodě s Cestou,
přestává všechno sobecké snažení.
Pochybnosti a nerozhodnost ustanou
a otevře se možnost života ve skutečné víře.
Jediným tahem jsme vysvobozeni ze zajetí,
nic na nás neulpívá a my se ničeho nedržíme.
Vše je prázdné, jasné, sebeosvětlující,
bez použití síly mysli.
Zde nemají myšlenky, pocity, znalosti
ani představy žádnou hodnotu.

V tomto světě taktovosti
není ani já, ani cokoliv kromě já.
Abys mohl být v přímé harmonii s touto skutečností,
ve chvíli pochybností řekni prostě "Nic dvojího."
V tomto "nic dvojího" není nic odděleno,
ani vyloučeno.

Bez ohledu na to, kdy nebo kde,
osvícení znamená vstoupit do této pravdy.
A tato pravda je mimo nárůst i úbytek
v čase či prostoru;
jediná myšlenka je v ní desetitisícem let.
Prázdnota tady, prázdnota tam,
ale nekonečný vesmír stojí
stále před tvýma očima.
Nekonečně velký a nekonečně malý:
v tom není žádný rozdíl, neboť definice zanikly
a nejsou vidět žádné hranice.
Stejné je to i s bytím a nebytím.

Nemař čas pochybnostmi a argumenty,
které s tímto nemají co dělat.
Jediná věc, všechny věci:
pohybují se a vzájemně se prolínají
bez rozdílu.
Žít s tímto vědomím
znamená být bez starostí o nedokonalost.
Žít v této víře je cesta k nedualitě,
protože nedualistický je ten, kdo má důvěřující mysl.

Slova!
Cesta jde za hranice jazyka,
protože na ní není
žádné včera,
žádné zítra,
žádné dnes.


převzato: http://www.alarzach.cz/alarzach-tarot-a ... tarot.html

_________________
Vítám v sobě Světlo a stín. Tím, že všechny části v sobě vítám, zdravím v sobě Božství.
Vadou těla se duše nezohaví, ale krásou duše se zdobí i tělo. Lucius Annaneus Seneca
_________________________
http://www.dokonalezeny.cz/ http://www.merry.cz/


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: zenové příběhy
PříspěvekNapsal: čtv, 25 čer 2009, 12:34 
Offline

Registrován: ned, 08 bře 2009, 14:28
Příspěvky: 110
-


Naposledy upravil lenka j dne ned, 28 čer 2009, 17:06, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil E-mail  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 29 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz