|
No na tom je založeno celé současné a dřívější školství. Pro 99 procent populace je nepříjemné a jen naprostý zlomek procenta se do toho školství náhodou svými zájmy vejde tak, aniž by příliš utrpěla jeho sebelidskost.
Potkal jsem mnoho vědců, špičkových profesorů, matematiků, kteří defacto neustále používají mysl, protože je to zároveň pro ně i hluboké naplnění, které si pro sebe zvolili(což je mizivé procento populace). V životě jsem potkal jen málo tolik pokorných, soucitlivějších a lidštějsích lidi. Jejich vyzařování zaplňovalo vždy celou místnost a místo, kde působili bylo i pro ty, kteří měli naprosto jiné zájmy svého naplnění přes to všechno daleko lidštější.
To jsou všechno ale lidi, kteří se do záměru systému prostě nevejdou, věnují se tomu, mají k tomu otevřené srdce a tak jim to nesmírné používání mysli funguje, aniž by jim to nějak kazilo radost a ta práce je hluboce naplňuje, jsou velmi v rovnováze sami se sebou, mají zcela přirozeně otevřené srdce, jsou nesmírně pokorní atp.
Většina lidí má ovšem jiné zájmy a tak je školství úmyslně nastaveno tak, aby to jejich mysl zatížilo nepříjemně, nikoliv příjemně, člověk s myslí byl nespokojený, otrávený a začal jí odmítat a potlačovat.
Dnešní člověk v mysli vidí nelásku. Proč. Když chodil do školy, musel se učit kde co, to ho nebavilo, a jak se učil, přicházela pachuť, z pachuti neradost, z neradosti neláska. A je i spousta spousta eventualit společnosti, kde se úmyslně vyzdvihuje mysl, protože to nepříjemně zasáhne co největší masu lidí, kteří v takovém nastavení začnou v sobě odmítat mysl odmítat, protože jim mysl v takovém systému nepůsobí štěstí. Je zecela přirozené, že lidská bytost vrhne svou nelásku na to, co jí dlouhodobě způsobuje bolest v ní. Bolí někoho zub, bude si v první řadě přát ho vytrhnout, bez ohledu na nějaké následky, nebo prevenci. Současné školství je nastaveno tak, aby mysl způsobovala onu bolest a lidé jí tak svou neláskou začli odmítat do takové urovně, že to naruší a vychílí celou jejich bytost někam jinam.
U vědců, o kterých jsem mluvil, to náhodou vycházelo tak, že jejich obory, ke kterým měli otevřené srdce byli na takto zatížený školský systém vybaveni tak, že tento záměr okleštění populace na ně přirozeně byl imunní, protože s otevřenou myslí jim nedělalo problém tak, aby je to zasáhlo nějak hlouběji, ani to úmyslné zatížení, což je ale velmi velmi malé procento populace, které těžko muže nějak zbytek populace zpětnovazebně povznést opětovně zpátky, navíc jsou to většinou technické obory, které toto ze své podstaty nemají jak řešit.
Ovšem systému jde především o to, aby lidi nastavil tak, že se začnou okleštovat sami a vkládat do toho energii i svou valnou část své tvůrčí energie, vedle chození do nějaké pro ně ne příliš přínosné práce. Proč má být vydána síla, energie a čas na nějakou degeneraci populace, když to populace udělá sama a kde kdo sám si, navíc dobrovolně, začne oklešťovat, a potlačovat nějaké své aspekty své bytosti a zároveň v tom spatřovat a dokonce i prožívat něco vyššího, což ale pak neprožívá přirozeně, ale musí neustále na to vydávat nějakou snahu a tvůrčí schopnost, aktivitu, pozornost atp. a co je hlavní, také se o to i bát, aby mu to nezhaslo, z čehož se dá i dál rozvíjet takový systém o další mřížku, třeba závislostí atp.
Starý systém ale na lidi nemůže hodit nějakou metodickou chemickou, či biologickou bombu, kde by bylo takové oklešťování stoprocentní, ovšem je daleko výhodnější mít třeba pár tisíc pokorných a humánně hluboce cítících lidí, kteří si dělají ale svojí vědu, která není zrovna nijak široce zaměřena, či vyučují na vysokých školách, a milionové masy lidí, kteří v sobě sami, dobrovolně a ještě rádi začnou potlačovat nějaké své aspekty vlastní bytosti, prohlubovat tím nelásku k sobě, blokovat se a nadále se všemožně jinak oklešťovat atp.
Ve starém systému nejde o to, zda je člověk šťastný, nebo nešťastný, ale jde hlavně o to, aby žádný člověk nebyl plnohodnotná lidská bytost. Z takového systému lidi přicházejí naprogramováni tak, aby měli pocit a spatřovali štěstí v činnostech a praktikách různého sebeoklešťování, sebepotlačování a naprosté odmítání všemožných svých bytostných lidských aspektů a zároveň byli schopni být aktivně činní a ještě u toho mohli okusovat uspokojení, byli schopni nějaké práce, kterou plní o to spíše, o kolik se sami na ní okleští, samozřejmě takto aktivní člověk nikdy nebude zcela plnohodnotný na to, aby byl aktivní pro své vlastní blaho a skutečné naplnění pro sebe, navíc takový člověk měl pracovat pro systém, ne pro sebe. Člověk hledá, jak být štastný, ale vychází z předpokladů, které mají klamný a pomíjivý základ pro stabilní úspěch, tedy jeho důvody sami už jsou, nikoliv špatné, či dobré, nikoliv falešné či upřímné, nikoliv nesprávné či správné, ale jakékoliv jsou, téměř vždy jsou na nějakém pokřiveném základě a když je základ, z kterého původně vyšel nějaký předpoklad, už nějak pokřivený, střecha vždy skončí jen v suť.A výsledek ?Ebbi píše: Možná se to už děje,když se podíváš kolem na mladé lidi,a nejen na mladé,i ty malé.Oni už se proti autoritám bouří,a nejen proti autoritám.Učitel pro ně není autorita,rodiče také ne.Staří jsou spíše na obtíž.Výchovávani by měli být ke své svobodě,a rodiče by je spíše měli podporovat k rozvíjení jejich potencionálu.Dnešní starší generace,se na mladší zlobí,ale doba je naprosto odlišná,od doby kdy byli mladí oni.Tak třeba vzdělatelnost,školství je na tuto dobu velice zastaralé,na co byflovat tolika dat,tolika událostí co se v dějinách lidstva udály.Dnes je možné tohle vše vyhledat v počítačových databázích,a mladí jsou v tom naprosto jako doma.Takže nové technologie do škol.Určitě by je to více zaujalo.Takové vedení k samostatné práci.A ta investice do školství by se zajisté vyplatila.Nyní je učitelé učí po staru a to je rozhodně zaujmout nemuže.Navíc vidí co se kolem nich ve společnosti děje,samá lež,korupce atd.Vidí to i doma,ta přetvářka,ta nesvoboda,nespokojenost jejich rodiču se jim také nelíbí.Potřebují,aby je starší generace,rodiče,škola začaly respektovat,poslouchala jejich názory,debatovala s nimi,aby se cítili jako rovnocenný partner.Dnešní společnost společnost,rodina je k nim naprosto nevšímavá,a co po tom mužou čekat od nich,zřejmě to samé.Oni spíš,tou rebelií,na sebe upzornují,a křičí halo tady jsem. Ebbi píše: Citace: Stav bez mysli je prádní až na to,že pokud je člověk sám....tak přestává nějaké city mít nebo spíše je odsune ze života a začne jenom být.Tak,že pokud příjde pošlou papír kolik mám na účtě peněz nějak mě to nezajíma.Vztah k věcem a k nějakým citů prostě mizí časem..nemůžu říct co je lepší ,jestli se trápi,že něco nemám nebo žít bez mysli,žít teď,ale vztah k věcem chybí.... Lili,pokud vztah k věcem chybí,není to stav bez mysli.Je to nějaká nespokojenost v tobě.Ke stavu bez mysli,nenáleží hodnocení nebo posuzování.Vše je prostě tak jak má být.Jen to pozoruješ,jak to kolem plyne a jsi spokojená. http://www.youtube.com/watch?v=w2rBRyApxZ8
|
|