„Osobnost je nepravá, individualita je podstatná. Osobnost je jen maskou, individualita je vaší pravdivostí. Osobnost je vám vnucena zvenčí; tvoří jedince, jeho masku. Individualita je vaší realitou- tak vás stvořil Bůh. Osobnost je společenská vyumělkovanost, společenský lesk. Individualita je syrová, divoká, silná, nesmírně mocná. Ale strach je přirozený, protože od útlého dětství vás učili falším a tolik jste se s nimi ztotožnili, že odhodit je, je skoro jako spáchat sebevraždu. A strach přichází, protože dochází k velké krizi identity. Čtyřicet, padesát let jste byli určitou osobou. Teď máte odhodit tuto identitu a začít se o sobě učit od A je děsivé. Je vůbec čas začít od začátku? Kdo ví, zda to stihneš, nebo ne? Kdo ví? Možná že ztratíš svou starou identitu a nebudeš mít dost času, dost energie, dost odvahy, získat novou. Zemřeš tedy bez identity? Prožiješ poslední etapu svého života bez identity? To by bylo šílenství, žít bez identity; srdce ti padá do kalhot, srdce se strachy zmenšuje. Člověk si říká: Nebude vadit ještě pár dní počkat. Je lepší zůstat při starém, při známém, při tom, co je bezpečné, pohodlné. Jsi v tom známém obratný. A byla to velká investice, vložil jsi do toho padesát let života. Nějak jsi to zvládl, utvořil jsi si nějakou představu o tom, kdo jsi, a já ti teď říkám, abys tu představu odhodil, protože to ty nejsi! Na to, abyste poznali sebe sama, nepotřebujete žádnou představu. Ve skutečnosti musíte všechny představy odhodit, pak teprve poznáte, kdo jste. Strach je přirozený. Nezatracujte jej a nemějte pocit, že je to něco špatného. Je to pouze součást veškeré společenské výchovy. Musíme jej přijmout a jít za jeho hranice; musíme jít za jeho hranice bez toho, abychom jej zatracovali. Odhal se, pomalu, pomalu- není třeba dělat nezvládnutelné kroky; jdi krok za krokem, postupně. Brzy však poznáš příchuť pravdy a budeš překvapený, jak jsi těch padesát let promarnil. Ztratíš svou starou identitu, získáš zcela novou představu. Nebude to doopravdy identita, ale nová vize, nový způsob nahlížení věcí, nová perspektiva. Nebudeš schopný znovu říkat Já s něčím skrytým v pozadí; budeš to slovo používat, protože je užitečné, ale celou dobu budeš vědět, že to slovo nemá žádný význam, žádnou podstatu, vůbec žádnou existenční podstatu; že za tímto Já se skrývá oceán, nekonečný, širý, božský. Nikdy nezískáš jinou identitu; tvoje stará identita odejde, a poprvé budeš sám sebe pociťovat jako vlnu v oceánu Boha. To není identita, protože v tom nejsi ty. Ty jsi zmizel, Bůh tě přemohl. Pokud dokážeš riskovat ztrátu toho, co je falešné, můžeš získat pravdu. A to stojí za to, protože riskuješ pouze to falešné, a získáš pravdu. Neriskuješ nic a získáš všechno.“ OSHO- Odvaha
|