Fórum Tety Kateřiny

Krásný sluníčkový den Vám přeje Teta Kateřina
Právě je čtv, 28 bře 2024, 10:15

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: čtv, 17 říj 2013, 0:01 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Možná to někdo taky znáte. Kdo ví.

Mívám vždycky na podzim kolem listopadu období, kdy mám tendenci něco hledat, něčemu se věnovat, něčemu, co by mi dělalo radost a v čem bych cítila určité naplnění, ale nevím čemu. Tyhle pocity mě vedou k hledání způsobů, jak se k tomu něčemu dostat. A samozřejmě, že ezoterika je k tomu, jak dělaná. Už minulý týden jsem se přistihla, jak přemýšlím o astrologii, výkladech karet, přestože vím, že nemůžu dostat informace, které sama nevím, a že se těmto praktikám nedá důvěřovat, ale jak se říká tonoucí se stébla chytá. Dneska jsem si objednávala knihy do práce a zachtělo se mi objednat si i něco, co by pro mě bylo příjemným a zajímavým čtením, a tak jsem otevřela nabídku ezoterika, abych ji zase po chvíli zavřela, protože vím, že tam pro mě nic není, že je to pořád to samé dokola a já v tom nenacházím to svoje. Před nějakou dobou jsem měla velmi ráda autora duchovní literatury Antonyho de Mella, považovala jsem ho za kvalitního autora duchovní literatury. Jeho kniha "Čirá radost" mi opravdu udělala radost nebo jeho "Cesta k lásce". "Cestu k lásce" jsem si znovu půjčila z knihovny před třemi měsíci, otevřela jsem ji na chvíli, abych zjistila, že s tím, co je psáno, nesouhlasím. Že je tam spousta mezer a nesouvislostí, kterým se nedá důvěřovat. Že jde víc o kult osobnosti než o hledání pravdy nebo snad dokonce cesty k lásce. Ačkoliv mám odjakživa ke knihám úctu, tak bych s ní nejradši praštila do kouta.

Všechno to, co se nabízí (karty, astrologie, kyvadlo, karty, energie) je pro mě jako drogy, na kterých se akorát stanu závislá, ale k ničemu mě nedovedou. A stejně jako u drog mě to jen láká si zase dát další dávku (tzn. vyzkoušet nějakou ezoterickou metodu), přestože mám vyzkoušeno a vím, že s tím přijdou jen nepříjemné pocity a nepříjemnosti. Něco jako znouzecnost, vím, že tím nic nezískám a je mi to k ničemu, ale je to zdánlivě jediné, co tu je a co se nabízí.

Nezajímají mě karty, i když se někdy snažím sama sebe přesvědčit si nějaké koupit, protože nic jiného není (i když troje mám doma, jen jedny jsem si koupila, jinak jsem je dostala, ale nepoužívám je). Nezajímají mě planety a astrologie, práce s kyvadlem, rituály, andělé, mimozemšťani, Mayové, Atlanťané, pyramidy, ani energie (energie jsou příjemné, ale nemám pocit, že je to to, co chci), ani automatické písmo. Kreslit mi nejde a ani mě to nebaví. Dokonce i kameny nemusím pokud se na ně dívám z pohledu duchovního využívání, což je v podstatě rituál. Nemám nijak zvlášť ráda nic z té ezoteriky, která je běžně dostupná. A není to jen mými negativními zkušenostmi s ezoterikou, bylo to tak vždycky, jen jsem neměla odvahu to přiznat a snažila jsem se do toho napasovat, vždyť to přece je úžasné pro ostatní, tak to musí být úžasné i pro mě, a když to tak necítím.

Stalo se někomu z vás, že jste v celé ezoterice nenašli nic, co by vás opravdu oslovilo? Já jsem nasedla do vlaku, ve kterém jede většina lidí, která se ezoterikou zabývá, jenže problém vždycky byl a je, že sedím ve špatným vlaku, neoslovuje mě směr jízdy toho vlaku ani atmosféra. Jenže jiný vlak tu není.

Nejhorší taky je, že lidé z mého okolí v době, kdy jsem objevovala a seznamovala se s ezoterikou, tak oni o těchto věcech neměli informace, nevěděli moc o nich. A teď se tím snad všichni nějak zabývají, mají knihy, karty, chodí na přednášky, je to všude kolem mě, ale mě to nezajímá a nebaví. Zase jsem někde jinde než oni.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: čtv, 17 říj 2013, 21:40 
Offline

Registrován: čtv, 11 srp 2011, 18:03
Příspěvky: 353
Lenka. píše:
Možná to někdo taky znáte. Kdo ví.

Mívám vždycky na podzim kolem listopadu období, kdy mám tendenci něco hledat, něčemu se věnovat, něčemu, co by mi dělalo radost a v čem bych cítila určité naplnění, ale nevím čemu. Tyhle pocity mě vedou k hledání způsobů, jak se k tomu něčemu dostat. A samozřejmě, že ezoterika je k tomu, jak dělaná. Už minulý týden jsem se přistihla, jak přemýšlím o astrologii, výkladech karet, přestože vím, že nemůžu dostat informace, které sama nevím, a že se těmto praktikám nedá důvěřovat, ale jak se říká tonoucí se stébla chytá. Dneska jsem si objednávala knihy do práce a zachtělo se mi objednat si i něco, co by pro mě bylo příjemným a zajímavým čtením, a tak jsem otevřela nabídku ezoterika, abych ji zase po chvíli zavřela, protože vím, že tam pro mě nic není, že je to pořád to samé dokola a já v tom nenacházím to svoje. Před nějakou dobou jsem měla velmi ráda autora duchovní literatury Antonyho de Mella, považovala jsem ho za kvalitního autora duchovní literatury. Jeho kniha "Čirá radost" mi opravdu udělala radost nebo jeho "Cesta k lásce". "Cestu k lásce" jsem si znovu půjčila z knihovny před třemi měsíci, otevřela jsem ji na chvíli, abych zjistila, že s tím, co je psáno, nesouhlasím. Že je tam spousta mezer a nesouvislostí, kterým se nedá důvěřovat. Že jde víc o kult osobnosti než o hledání pravdy nebo snad dokonce cesty k lásce. Ačkoliv mám odjakživa ke knihám úctu, tak bych s ní nejradši praštila do kouta.

Všechno to, co se nabízí (karty, astrologie, kyvadlo, karty, energie) je pro mě jako drogy, na kterých se akorát stanu závislá, ale k ničemu mě nedovedou. A stejně jako u drog mě to jen láká si zase dát další dávku (tzn. vyzkoušet nějakou ezoterickou metodu), přestože mám vyzkoušeno a vím, že s tím přijdou jen nepříjemné pocity a nepříjemnosti. Něco jako znouzecnost, vím, že tím nic nezískám a je mi to k ničemu, ale je to zdánlivě jediné, co tu je a co se nabízí.

Nezajímají mě karty, i když se někdy snažím sama sebe přesvědčit si nějaké koupit, protože nic jiného není (i když troje mám doma, jen jedny jsem si koupila, jinak jsem je dostala, ale nepoužívám je). Nezajímají mě planety a astrologie, práce s kyvadlem, rituály, andělé, mimozemšťani, Mayové, Atlanťané, pyramidy, ani energie (energie jsou příjemné, ale nemám pocit, že je to to, co chci), ani automatické písmo. Kreslit mi nejde a ani mě to nebaví. Dokonce i kameny nemusím pokud se na ně dívám z pohledu duchovního využívání, což je v podstatě rituál. Nemám nijak zvlášť ráda nic z té ezoteriky, která je běžně dostupná. A není to jen mými negativními zkušenostmi s ezoterikou, bylo to tak vždycky, jen jsem neměla odvahu to přiznat a snažila jsem se do toho napasovat, vždyť to přece je úžasné pro ostatní, tak to musí být úžasné i pro mě, a když to tak necítím.

Stalo se někomu z vás, že jste v celé ezoterice nenašli nic, co by vás opravdu oslovilo? Já jsem nasedla do vlaku, ve kterém jede většina lidí, která se ezoterikou zabývá, jenže problém vždycky byl a je, že sedím ve špatným vlaku, neoslovuje mě směr jízdy toho vlaku ani atmosféra. Jenže jiný vlak tu není.

Nejhorší taky je, že lidé z mého okolí v době, kdy jsem objevovala a seznamovala se s ezoterikou, tak oni o těchto věcech neměli informace, nevěděli moc o nich. A teď se tím snad všichni nějak zabývají, mají knihy, karty, chodí na přednášky, je to všude kolem mě, ale mě to nezajímá a nebaví. Zase jsem někde jinde než oni.

JJ to znám ... :smile:
Dej si kafe a pak si jdi zaplavat.
Nedělám si (jenom) srandu, bejvá rozumný v podobných stavech mysli nějak jednoduše a příjemně zaměstnat tělo. Tělo tě odmění příjemným pocitem daleko snáz než duše a pomůže to najít si rovnováhu. V současný módní esoterice opravdu je spousta komerce, balastu a přehánění a najít v tom něco, co právě tebe opravdu osloví, nemusí být nijak snadný.
No, tak jestli ti to zrovna nejde, dej si od toho pauzu a zkus tu pauzu záměrně naplnit nějakou jinou, jednoduchou příjemnou věcí. Nejlíp základní prožitky na úrovni těla. Procházka, kafe, plavání ... Změna úhlu pohledu. Jasně že to není řešení, ale na nějaký skutečný řešení se ti tak bude daleko líp čekat :sunny:
Je to docela ..., pořád vzpomínám na jedno setkání, jel jsem kdysi "náhodou" vlakem s partou lidí, který se vraceli z nějakýho velkýho semináře s jakýmsi velkým esoterikem. Pamatuju si docela moudrou paní se smutnýma očima, která o tom semináři neřekla skoro nic. A jinou, starší paní, která toho pověděla spoustu, ale její oči se naplnily světlem až ve chvíli, kdy místo vyprávění seminářovýho moudra přešla na řeč o pečení buchet vnoučatům.
:sunny:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: pát, 18 říj 2013, 2:32 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Ahoj Kájo.

Děkuju. Neboj tělo zaměstnávám. Víš ono by to chtělo to spojit i s tím zaměstnáváním těla, to není jen na myšlenkové úrovni, ale na celkové. Ale nehrotím to, jen jsem to ještě chtěla zkusit a pak už dám pokoj.

Proč byla ta moudrá paní smutná? Myslíš zklamáním ze semináře?

Jó, kdybych tak uměla aspoň píct ty buchty. :grin: A kdyby chutnaly, hned by bylo, jak dělat lidem radost.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: sob, 19 říj 2013, 18:55 
Offline

Registrován: čtv, 08 dub 2010, 19:59
Příspěvky: 7
Ahoj Elenko-Lenko :-)

Moc rada te vidim zpatky.

Vis jak pises, ze te to vsechno co jsi zkusila neoslovuje a nic ti to nedava ... ja si myslim ze tedka co mas vechny ty zkusenosti a znalosti k dispozici, tak se divas zpatky a zjistujes, ze to neni to co jsi si predstavovala, ale kdyby jsi tim vsim neprosla, tak by jsi to nevedela, takze kolem a dokola jsou vsechny tvoje zkusenosti podnetne, protoze teka uz vis ...

A ono tech vlaku co jedou ruznymi smery je mnoho ... a ze jsi jeste nenasla ten pravy ... treba je to i tim, ze uz v tom pravem jedes a jenom si to neuvedomujes.... :-)
(tim nemyslim kupe ezoteriky do ktereho nastupujes a vystupujes behem jizdy.) :wink:

Pises: ... Zase jsem jinde nez oni...
Je to tak, prote ty uz jsi nejakou dobu na ceste a oni teprve nakukuji. A ty pro ne budes cennym patrnerem do diskuse, protoze uz toho mnoho vis a mnoho jsi zkusila, kdezto oni pro tebe rovnoceni partneri co by jsi si predstavovala az tak uplne byt nemuzou (tedy v oblasti ezoterickych zkusenosti), protoze jsou teprve na zacatku.

Cesta jednotlivce je zdanlive osamela. A vidis ze prisla doba, kdy ti to napsane uz nic nerika ... a jsi na pocatku svoji jedinecne cesty objevovani ... "cesty do hlubin duse" ...

Je to obdobi uzkosti a strachu, protoze clovek ma pocit, ze je uplne sam a nema se kam obratit, kde se oprit ... Je sam za sebe a nevi jak dal ... ale i to prejde jakmile se udela ten prvni krok.
Pak clovek zjisti, ze az tak sam zase neni ....

Delani radosti druhym da cloveku velky pocit uspokojeni a jde to tak nejak samo, ovsem dovolit si delat radost sama sobe, to uz je horsi ...

Tak jsem se rozpovidala, ale vlastne jsem ti na tvoji otazku neodpovedela: Ano znam to taky, a jak pise Karel tak zapojit do toho telo hodne pomaha.

Jednou kdysi davno - na esotereicke prednasce :smile: - jsem slysela vetu: "Cesta dal vede pres telo. "
No a musim rict, ze mi to docela dlouho trvalo nez jsem to tak nejak zazila. A jak rika nase stare dobre prislovi, "Ve zdravem tele zdravy duch."
Tak si to tak nejak vykladam. A z moji zkusenosti - kdyz jsem v opravdu dobre fyzicke kondici tak vsechno jde lip. :-)

Leni, mej se moooc hezky.

Danka.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: sob, 19 říj 2013, 19:07 
Offline

Registrován: čtv, 19 úno 2009, 21:00
Příspěvky: 61
Lenka. píše:
Jó, kdybych tak uměla aspoň píct ty buchty. :grin: A kdyby chutnaly, hned by bylo, jak dělat lidem radost.

Jsem si jist, že Ti nic nebrání v tom se to naučit. Pak nás můžeš pozvat na ochutnávku.

:laughing2:


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: pon, 21 říj 2013, 22:51 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Jan píše:
Lenka. píše:
Jó, kdybych tak uměla aspoň píct ty buchty. :grin: A kdyby chutnaly, hned by bylo, jak dělat lidem radost.

Jsem si jist, že Ti nic nebrání v tom se to naučit. Pak nás můžeš pozvat na ochutnávku.

:laughing2:

:grin:

Tak možná za deset let dám vědět. :grin:

Já to mám s vařením a pečením zakletý. Když mi ani tolik nezáleží na výsledku, protože si to sním sama, tak se to i občas povede, ale jak něco peču pro někoho, tak mi nevykyne těsto nebo se stane jiná "malá příhoda" a moc k pochutnání to není.
A pak mám ještě jeden problém. Stává se mi, že uprostřed vaření nebo pečení mě čistě spontánně napadne recept pozměnit, takže začínám podle jednoho receptu a končím podle jiného. Prostě mě napadne vylepšení, jenže ono to vylešení nebývá. Ale nemůžu si pomoct. :upside:

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: pon, 21 říj 2013, 23:28 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
*Danka* píše:
Ahoj Elenko-Lenko :-)

Moc rada te vidim zpatky.

Vis jak pises, ze te to vsechno co jsi zkusila neoslovuje a nic ti to nedava ... ja si myslim ze tedka co mas vechny ty zkusenosti a znalosti k dispozici, tak se divas zpatky a zjistujes, ze to neni to co jsi si predstavovala, ale kdyby jsi tim vsim neprosla, tak by jsi to nevedela, takze kolem a dokola jsou vsechny tvoje zkusenosti podnetne, protoze teka uz vis ...

A ono tech vlaku co jedou ruznymi smery je mnoho ... a ze jsi jeste nenasla ten pravy ... treba je to i tim, ze uz v tom pravem jedes a jenom si to neuvedomujes.... :-)
(tim nemyslim kupe ezoteriky do ktereho nastupujes a vystupujes behem jizdy.) :wink:

Pises: ... Zase jsem jinde nez oni...
Je to tak, prote ty uz jsi nejakou dobu na ceste a oni teprve nakukuji. A ty pro ne budes cennym patrnerem do diskuse, protoze uz toho mnoho vis a mnoho jsi zkusila, kdezto oni pro tebe rovnoceni partneri co by jsi si predstavovala az tak uplne byt nemuzou (tedy v oblasti ezoterickych zkusenosti), protoze jsou teprve na zacatku.

Cesta jednotlivce je zdanlive osamela. A vidis ze prisla doba, kdy ti to napsane uz nic nerika ... a jsi na pocatku svoji jedinecne cesty objevovani ... "cesty do hlubin duse" ...

Je to obdobi uzkosti a strachu, protoze clovek ma pocit, ze je uplne sam a nema se kam obratit, kde se oprit ... Je sam za sebe a nevi jak dal ... ale i to prejde jakmile se udela ten prvni krok.
Pak clovek zjisti, ze az tak sam zase neni ....

Delani radosti druhym da cloveku velky pocit uspokojeni a jde to tak nejak samo, ovsem dovolit si delat radost sama sobe, to uz je horsi ...

Tak jsem se rozpovidala, ale vlastne jsem ti na tvoji otazku neodpovedela: Ano znam to taky, a jak pise Karel tak zapojit do toho telo hodne pomaha.

Jednou kdysi davno - na esotereicke prednasce :smile: - jsem slysela vetu: "Cesta dal vede pres telo. "
No a musim rict, ze mi to docela dlouho trvalo nez jsem to tak nejak zazila. A jak rika nase stare dobre prislovi, "Ve zdravem tele zdravy duch."
Tak si to tak nejak vykladam. A z moji zkusenosti - kdyz jsem v opravdu dobre fyzicke kondici tak vsechno jde lip. :-)

Leni, mej se moooc hezky.

Danka.

Ahoj Danko.

Děkuju za psaní.

Spíš i trochu myslím, že jsem měla dát na svoje pocity rovnou a nesnažit se o něco, co mi říkali lidé. Nenechat se nacpat do toho, co chtěli. Kdybych tím neprošla, nepřišla bych o spoustu času. Je pravda, že si plýtvání svým časem dost uvědomuju.

Nemyslím si, že když jsem měla tu čest se trochu s ezoterikou potkat, že můžu být průvodcem pro jiné lidi. Tak to neberu. Nevím toho víc, než ví lidé z mého okolí. Ezoterika není o moudrosti, o vědění něčeho víc. Naopak, kdybys znala lidi, o kterým jsem psala, bylo by Ti jasné, že je to naopak. Já se vždycky mohla učit od nich. Ale vždycky jsem zároveň byla jinde než oni. V životě člověka nastávají určité etapy, my se časově míjíme, tzn. že určité etapy prožíváme v jiném období. A to je škoda. Mohli bychom si být blíž.
S tím, že já jsem na cestě a oni ne, promiň, nesouhlasím. Ezoterika není žádnou jistotou, že díky ní se člověk dostane na cestu a neplatí, že lidé, kteří se jí nezabývají, nejsou na cestě.

Být sama mi nevadí, jsem na to zvyklá. Samota ve mně nevyvolává ani úzkost ani strach. Udělat radost druhým je pro mě radostí, neooděluju to.

Fyzická kondice mi asi nepomůže. Mně teď není psychicky zle. Jen hledám, co bych, kde bych, aby to bylo to ono. Není v tom žádný nátlak, sres.

Taky se měj pěkně.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: úte, 17 pro 2013, 1:31 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Už mám asi odpověď. Před pár dny mě napadlo, co je ve skutečnosti ta iluze.

Iluzí jsou pro mě všechny cesty a životy druhých lidí, protože já je prožívat nemůžu a přesně nevím, jak věci jsou. Já je jen nějak vidím, nějak se zdají, ale skutečnost neznám, ani ji nemohu znát, protože já jsem já a nejsem nikým druhým. Všechny lidské příběhy a zkušenosti a zážitky a rady jsou iluzemi pro všechny lidi kromě těch, kterým se dějí, pro ně jsou pravdivé a to i v případě, že nejsou založeny na pravdě. Lež je pro toho, kdo jí věří a žije jí, pravdou, ale pro všechny ostatní, ať k ní mají jakýkoliv postoj, iluzí.
Příklady a inspirace jsou k ničemu, protože svazují. Vždycky když se někdo inspiruje, tak se v podstatě opičí a kopíruje, jak pak má přijít na něco nového nebo svého? Proto se mi duchovno příčí, protože knížky, přednášky, meditace, energie, to všechno je kopírování. Kopírování x-krát již kopírovaného. Nic nového, jen kopírování a to, že si jeden přidá skřítky a druhý anděle a třetí mistry nic nemění na tom, že jde o kopírování, základ je stejný. Kolik je takových Tet Kateřin, které pořádají kurzy, zasvěcují a učí lidi kopírovat? Spousty. Jenže také ti lidé po čase občas od těch kopií upouštějí, protože zřejmě zjišťují, že je to kopírování nebaví a začnou dělat něco úplně jiného, mimo duchovno.
Duchovno je iluze a vytváření kopií lidí. Za peníze, jak jinak. Přijde mi to hloupé.

Ač se mě občas někdo snaží přesvědčit, že duchovno je to nej a mám se k němu vrátit, tak se vracet nemůžu, mám ho tak prokouklý, že to nejde i kdybych se snažila. Je to jako, když rodiče říkají dětem, že v rybníce před domem je strašná hloubka a zakazují dětem chodit k rybníku, a ono je tam ve skutečnosti vody po kotníky. Chápete, že se topíte ve vodě, která vám sahá jen po kotníky? :laughing2: Nebo když nakazují dětem, aby nechodily do lesa, že za lesem je příkrá stráň - konec světa, do které spadnou, když tam půjdou. A přitom tam na ně čeká celý svět. :laughing2:


Takhle nějak jsem viděla duchovno dřív http://www.youtube.com/watch?v=My2FRPA3Gf8
Takhle dnes http://www.youtube.com/watch?v=W6DmHGYy_xk :laughing2: PARODIE

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hledání-nehledání
PříspěvekNapsal: pát, 20 pro 2013, 11:24 
Offline

Registrován: stř, 18 úno 2009, 15:22
Příspěvky: 245
Jen my dáváme věcem jména.Jen my pod jmény něco vidíme, každý to své.Přestan dávat jména a přestaneš hodnotit.Duchovno, církev, vesmír, já..nebo nepojmenuj a co ti zbyde.Neříkej že nic, oni se přeci neztratili, jsou tu dál ,mají svuj život...ale i já mám svuj život ... nepojmenovaný, přesto štastný, ale nevím o tom. teprve až o to přijdu, zjistím, že jsem to mněl a pojmenuji co jsem měl a nebo, když nevím že to nemám, nemohu to ztratit. Tak a ted si vyber hi hi hi


Nahoru
 Profil E-mail  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz