Neboj, nedotkly. Copak si nějak ubližujem, žé. Víš, všichni, kdo zažil tzv. klinickou smrt s návratem z tunelu, se změnil. Byli mezi nimi (problémoví) jedinci, kterých se bálo celé město, sebevrazi...a všichni se nechtěli vrátit a přesto, když se vrátili, nelpěli na životě. Strašně se teší, až se tam budou moci vrátit. Ale mají před sebou obrovskou odpovědnost za sebe. Budou tu co nejdéle, né nesmrtelně, ale už nikdy neudělají nic, aby si tu pobyt zkrátili, začínají mnohdy zdravě žít, učí se milovat lidi a duveřovat jim....je to přesně opak, než si lidi myslí o těch, kteří nelpí na ničem. Zvláštní vid. Otrokem, skutečným otrokem, přestaneš být teprve ve chvíli, kdy pochopíš a.. odevzdáš, zbavíš se své vule a začneš důvěřovat v Boha, ve ssmysl toho všeho. Jenže paradoxne v tu chvíli už nikdy neuděláš nic, co by nesouhlasilo s tvým svědomím. Je to přesně opak, než dělají ti, kteří se rozhodují jen na základě své svobodné volby. A řídí se zákony, které nechrání je, ale jen ty, kdo je schvaluje, řídí se morálkou, která je dána lidmi, kteří se jí nemusí řídit, žijou ve světě svobodné vule, která tím, že ji uplatnují, omezuje práva jiných. Copak ty dokážeš neudělat něco, co umezuje práva druhých. Princip demokracie je, že moje právo končí tam, kde začíná právo druhých. Vtip je, že si na to mužete jen hrát. Platilo by to jen v dokonalé společnosti, kdy každý dobrovolně uzná toto pravidlo. Ale to nejde, je to nesmysl, chtít, aby všichni na světě byli na stejné urovni pochopení a znalostí. Tak že jak vidíte, demokracií vás jen oblbují, ale nejde dosáhnout. Zajímavé vid. Až tyto jednoduché věci pochopíš, přijmeš a začneš žít, pak jsi nalezla štestí v sobě, né ve vecech kolem sebe, né v partnerovi, né v rodině a dětech, ale zároven jsi tím získala svobodnou zodpovědnost na celý svět. Ve vztahu jsem zodpovědnější než vy, proč, to musíte pochopit sami. Nelpěním začnete žít v hojnosti a blahobytu, dostane se vám všeho, čehož si žádáte. To musíte žít, aby jste pochopili. Mohl bych napsat knihu o tom, co zažívám dnes a denně. Snad jedinou větou, usmívám se nad lidmi, kteří žijou jen proto, aby žili, chodí do práce aby měli peníze na život, řídí se zákony a morálkou, aby nebyla anarchie v jejich životě, ale nežijí, nemohou se sebrat a jet, kam se jim zachce, nemohou si dělat co chtějí, nemohou si..nemohou si...JÁ MŮŽU..paradoxem je, že to nepochopíte, když řeknu, že jsem nejzodpovědnější člověk ve svém okolí!!!. Zajímavé vid. Přečtěte si moje bývalé vstupy a pochopíte jak žiju a jak to funguje. Spíš než že duše neexistuje by jsi se měla zamyslet, jak to, že po amputaci nohy její energetický otis nezmizí. Kdo to řídí, jaký to má smysl. A proč, když umřeme, tak najednou už tato energie není vázána na to tělo. Kdo to zpusobuje, že dokud žiju, jsem součástí toho těla?
|