Fórum Tety Kateřiny

Krásný sluníčkový den Vám přeje Teta Kateřina
Právě je pát, 29 bře 2024, 9:22

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 54 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5, 6  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: čtv, 01 srp 2013, 15:34 
Offline

Registrován: stř, 18 úno 2009, 15:22
Příspěvky: 245
Nepsal bych, ale ach ta osvěta. Lenko, už snad 30 let pam Kirelenko vynalezl metodu jak fotit lidskou auru. Na základě jeho fotografií i vědecká veřejnost přiznala že je a nazvala ji jako produkt naší bioenergie. Oni rádi když něco neznají tak pojmenovávají. Ale už je nenapdlo zajímat se, kde se bere? To taky dělají s oblibou. Ale gro tohoto příběhu je, že i když fotil veterány s války, po amputaci nohy, ruky, končetiny na fotce nebyli amputované, energie se nemuže stratit. I když si uříznu prst, on odumře, odpadne a spálí ho, jeno nesmrtelná energie z buněk toho prstu nadále zustane součástí mého těla. A když umře moje tělo, moje duše neumře ale bude žít bez toho těla, důkaz jsou ty fotky. Proto je-li duše součást boží energie, neumře, jak jsi se mylně domnívala. Fotografie je nevyvratitelný důkaz. A nehodnocení. Víš, každý kdo se něčeho bojí, má ještě mnoho práce před sebou, proto nevím, proč bych se měl bát hodnocení. Ale každý časem přijde na to, jak říkají indiáni, každý má právo říci svou pravdu, a já mu ji nebudu brát. Prostě mne nenapadne přemýšlet, je to dobré, je to špatné. NENAPADNE. A to je to nehodnocení, přijetí všeho s klidem, že vše je správné. Pokora před každým jedincem, před každou entitou. Udělá li kočka něco co ji zakazuji, nutím ji svou vuli, chci aby se naučila nějaká pravidla. Potrestám ji, ale bez emocí, né za ten čin, ale abych ji to naučil metodou cukr a bič. Ale i mě se toto nelíbí, jsem absolutně proti chování zvířat v zajetí. Co nechceš aby činili tobě, nečin jiným.Když někdo přede mnou jde a já za ním a spadne do jámy, nemusím přece hodnotit, co udělal, ale vezmu si z toho ponaučení a do jámy nespadnu. Vždy když ztratím rovnovánu mezi dobrem a zlem, hodnotím. Přitom stačí tak málo. Vše je dobré, i když se mi to tak nemusí jevit. Díky tomu, že žačínám vidět svůj život jako mozaiku, věř mi, že vše je dobré. Co pak chceš hodnotit. A jak vidíš, nemluvil jsem o citech. Copak se nemohu rozesmát při pohledu na hrající si mládata lišky či plakat při nádherném západu slunce. A vidíš, nemusel jsem hodnotit, jen jsem nechal daný okamžik dopadnout na mou duši. Ale jak píše karel i mirek, je to o vnitřním pocitu, a ten se nedá popsat.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 15:52 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Dobře, Šamane, jenže k čemu mi je fakt, že když přijdu o prst nebo ruku, tak ta jejich energie po nich dál zůstává u mého těla, když v realitě mi pořád prostě chybí prst nebo ruka a musím se naučit si vystačit s tím, co mám, co mi reálně a materiálně zbylo. Po smrti pak teda u duše zůstává energetický otisk celého lidského těla? Tzn. ten energetický panáček, který se objevil na fotografii? Nebo dokonce ten energetický otisk, co se objevil na fotografii, zůstává navždy na zemi po smrti člověka?
Co když po duši zůstává taky jen jakýsi energetický otisk, ale duše umírá? Když přijdu o část těla, přesto po té části, o kterou přijdu, zůstane energetický otisk, přijdu-li o celé tělo, musí někde zůstat energetický otisk celého těla. Když umře tělo, proč by měla duše zůstávat a neumírat? Třeba zemře společně s tělem a zůstane jen energetický otisk. Ale ne duše.

Navíc když mi chybí ruka, ale energetický otisk po ní stále zůstává, co když je to stejné i s Bohem? Tzn. že ve mně není Bůh, ale jen jeho energetický otisk, který nevnímám úplně stejně jako energetický otisk ruky, kterou už nemám? A navíc, co když ani duše neexistuje a je to právě jen ten energetický otisk Boha, který duší nazýváme? Takže po smrti nezůstane žádná moje duše, protože ani neexistuje.

Co myslíš tím chováním v zajetí? Zvířata, která žijí v přírodě, jsou plachá, člověk a jeho činnost je neuvěřitelně stresuje. Zvířata, která se narodí v zajetí si od mala zvykají na člověka a hluk, který člověk vytváří. Člověk zabírá moc půdy a tím bere prostor zvířatům volně žijícím v přírodě. Navíc jim život ztěžuje svou činností a svými výrobky a stavbami. Silnice, železnice přetínají přirozené biokoridory, což zásadně narušuje život volně žijících zvířat, ať už jejich cestu za potravou nebo za rozmnožováním. Vytrácí se rozmanitost, čímž některé druhy přicházejí o svou přirozenou potravu. Zhoršuje se kvalita přírodního prostředí. Na volně žijící zvířata v přírodě čeká spousta nástrah od člověka. Prostě není prostor pro volně žijící zvířata, nebo přesněji řečeno, je ho čím dál tím méně a méně. Bohužel. To je realita. Jakkoliv si můžu představovat pláně plné stát, skupin, hejn nejrůznějších druhů, ale to je pořád jen představa. Jistěže jsou místa, kde je třeba velké množství jedinců nějakého druhu nebo dokonce více druhů, ale je jich málo.
A jak jsi psal o zážitku hrajících si lišek, jako že je to dopad okamžiku na Tvou duši, která vyvolá emoce. A co až nebudou lišky, nebo je nepotkáš? Víš, co je nejzajímavější? Že potřebuješ pro ten pocit něco materiálního, něco vidět, lišky nebo západ slunce nebo něco jiného, ale nestačíš si k tomu sám.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 16:13 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Nikky, to, cos vložila, je pro mě dost složité na čtení i pochopení.

Pochopila jsem to tak, že lpění a visení jak na materiálních věcech tak na duchovních je stejný průser.
A taky mě napadlo, že mám oči, ruce, uši, nos, ústa, tělo, tak proč si neužívat všeho, čeho jde jejich prostřednictvím dokud tu jsem? :lol: Až umřu, tak pak přijde na řadu asi ta duše, je-li vůbec nějaká, páč už si mrkev asi těžko dám. :lol: :lol: (psáno trochu s humorem, nemyšleno zle)

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 19:16 
Offline

Registrován: stř, 18 úno 2009, 15:22
Příspěvky: 245
Zapomen na to, je to jen důkaz. že energie nezemře, nezmizí. Je trochu rozdíl mezi lpěním a nehodnocením. Lpění na něčem vede ke strachu, nervozitě, stresu...co když o to přijdu, co když to nebudu mít..u mně to už jen vyvolává úsměv na tváři. Co je důležité, co za to stojí, co si vezmu na druhou stranu...chovat někoho v zajetí, ano je to zajetí, dát někomu ,vnutiti někomu obojek...napsal jsem to jasně, co nechceš aby činili tobě...a kdo z vás chce obojek. Vím že hodně z vás ano, vymění svou svobodu za jistotu rodiny, finančního zajištění, vymění své štěstí za jistotu, hmotnou jistotu. Bohužel dnes tak běžný jev, ale i když to nazvete jinak, dáte tomu nový háv, otrokář zustane otrokářem. Jak chcete vlastnit jiného živého tvora. A vlastníte, platíte za něj horentní sumy. Co nechcete aby činili vám...Budha není těžký k pochopení, když neočekáváš, že potvrdí tvé postoje, názory...když svůj postoj nebudeš konfrontovat s jeho učením, své negativní hodnocení všeho kolem sebe, on učí prostými slovy pravdu, kterou poznal. Jenže v tom to je. Už jsme o 2,5 tisíce let dál a myslím si, že i naše vědomí pokročilo ve svém vývoji a proto ne vše je dnes aktuální a pro nás přínosem, spíše naopak. Některým to tak nepřipadne, ale ...je to jen o uhlu pohledu. napadlo mne, kolik z nás si už myslí, že nehodnotí, že nelpí na ničem...a co lpění na své roddině, na životě, na vztazích, doplnte si sami. Víš nepotřebuji nic z venku, žádný podnět z venku, abych byl štastný. Naučil jsem se každé ráno, než otevřu oči se usmívám, dnes už automaticky si nejdříve uvědomím, že jsem ,že mi je dobře, že jsem štastný..a teprve pak s radostí vstanu ve 4 hodiny a jdu si zacvičit a do práce. Psal jsem o citech, že je mám, uvědomuji si je a nepotřebuji k tomu ani ty lištičky. Nemohu přijít o něco, co mi nikdo nemůže vzít. jen já sám se o ně mohu ochudit. Ale to už není můj případ. Krásný sluný dny děti moje, je tu tak krásně.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 19:43 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
nikky píše:
jo, je to složité :) Buddha je složitý učitel :)

Aha, to je od Buddhy. :o) Pak je jasné, proč tomu nerozumím. Já mám do Buddhy tak daleko jako zrnko písku do diamantu. :o)

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 20:22 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Šamane, mě by zajímalo jak je to s tím energetickým otiskem, jak jsem psala výše, protože to pro mě otevírá zajímavou představu, že možná ani žádnou duši nemám. Čímž se vše značně zjednodušuje.

Z toho, co píšeš, mi vyplývá, že správně svobodný člověk nemá rodinu, není finančně zajištěn a žije v nejistotě. Že mu asi na ničem a nikom nezáleží. A to je to pravé štěstí. To si ale nemyslím.
Ono vpustit někoho do svého života je, myslím, taky docela způsob, jak si dokázat svojí svobodu. Žít sám, dělat si co a jak chci, to je poměrně lehký, ale žít s někým a nebo mít rodinu a cítit se svobodně a žít si svobodně, to už je něco. Být svobodný ve vztazích aniž by bylo někomu v nich ubližováno.
Co se týče nezávislosti na penězích a jistotě zabezpečení (tzn. mít jídlo, oblečení, kde bydlet, apod.), tak podle mě člověk, který na těchto věcech není závislý, a žádným způsobem na nich nelpí, je tudíž ani nepotřebuje a obejde se bez nich. Pak mě napadá, proč chodíš do práce? Peníze nepotřebuješ nebo ano? Když si vezmu co znamená žít v nejistotě, tak je nepočítat s penězi, s tím, že si koupím věci, které potřebuju k životu, ale obstarám si je bez peněz a peněžního systému a nebo je prostě mít nebudu, tzn. přespím v lese, najím se borůvek, napiju vody z řeky, a podobně, někde si udělám záhonek a něco vypěstuju, něco chytím, když neseženu nic k jídlu, tak budu hlady, protože hlad je vlastně projev nejistoty. Nejistota je, že nevím co a jak bude. Ale když vím, že každý den něco k jídlu mít budu, i kdybych si měla jít koupit rohlík, pak jak můžu mluvit o nejistotě?
Z mých zkušeností, lidé, kteří mají dost a jsou zajištěni, mají partnery a pod. mluví o nelpění a mávají tím druhým před nosem, ale neznám člověka, který by skutečně nic neměl, nebyl zajištěný a mluvil stejně. Takže to beru jako takovou hru a machrování před druhými, ale už tomu nevěřím. Navíc jsem si sama vyzkoušela určité prožitky nelpění a odpoutanosti a podle mě to není moc slučitelné se životem. Ke šťastnému životu je třeba, aby člověku na něčem záleželo a něčím svůj život naplňoval a aby měl radost. Mít rád a být rád.

Lpění na životě. Kdo na životě žádným způsobem nelpí a nezáleží mu na něm, pak je mu asi jedno, jestli žije nebo ne. Pak proč takový člověk chodí v městě po přechodech a nepřejde kde chce, ať jsou tam auta nebo ne, vždyť na tom nezáleží, ne? Myslím, že každému člověku na životě záleží a myslím, že je to dobře. A myslím, že je dobře když lidé dělají to, co mají rádi a dělá je to šťastnými.

Když bych to vzala do důsledku, tak otrokem je každý člověk, který se narodí, protože se rodí do prostředí, kde platí určité zákonitosti a je jedno jestli je vymyslel člověk nebo Bůh, prostě už tu jsou. Takže jsme takovými Božími otroky. Rodíme se do již stvořeného někým jiným a od narození jedeme podle pravidel Země.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: sob, 03 srp 2013, 20:59 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Asi píšu do špatného tématu. Pro mě hodnotit (přemýšlet, prožívat, volit, měnit, vybírat si, zažívat, záležet, chtít, přát si, těšit se, mít radost) znamená žít.
A nejde mi o to dosáhnout stavu nehodnocení. To pro mě představuje strnulost a smrt. Proč být mrtvá, když jsem ještě na živu? Až přijde opravdová smrt, tak přijde a už nebude prostor pro lidský žití. Ale teď to ještě není.

Chci si užívat závislosti na lidech a věcech. Myslíte, že to nejde? Užívat si závislost na něčem, aniž by to člověka ničilo?

Asi už nechci žádný pravidla ve svém životě a hlavně ne ta duchovní. Promiň, Šamane, možná moje reakce se Tě mohly nemile dotknout.

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: ned, 04 srp 2013, 7:09 
Offline

Registrován: stř, 18 úno 2009, 15:22
Příspěvky: 245
Neboj, nedotkly. Copak si nějak ubližujem, žé. Víš, všichni, kdo zažil tzv. klinickou smrt s návratem z tunelu, se změnil. Byli mezi nimi (problémoví) jedinci, kterých se bálo celé město, sebevrazi...a všichni se nechtěli vrátit a přesto, když se vrátili, nelpěli na životě. Strašně se teší, až se tam budou moci vrátit. Ale mají před sebou obrovskou odpovědnost za sebe. Budou tu co nejdéle, né nesmrtelně, ale už nikdy neudělají nic, aby si tu pobyt zkrátili, začínají mnohdy zdravě žít, učí se milovat lidi a duveřovat jim....je to přesně opak, než si lidi myslí o těch, kteří nelpí na ničem. Zvláštní vid. Otrokem, skutečným otrokem, přestaneš být teprve ve chvíli, kdy pochopíš a.. odevzdáš, zbavíš se své vule a začneš důvěřovat v Boha, ve ssmysl toho všeho. Jenže paradoxne v tu chvíli už nikdy neuděláš nic, co by nesouhlasilo s tvým svědomím. Je to přesně opak, než dělají ti, kteří se rozhodují jen na základě své svobodné volby. A řídí se zákony, které nechrání je, ale jen ty, kdo je schvaluje, řídí se morálkou, která je dána lidmi, kteří se jí nemusí řídit, žijou ve světě svobodné vule, která tím, že ji uplatnují, omezuje práva jiných. Copak ty dokážeš neudělat něco, co umezuje práva druhých. Princip demokracie je, že moje právo končí tam, kde začíná právo druhých. Vtip je, že si na to mužete jen hrát. Platilo by to jen v dokonalé společnosti, kdy každý dobrovolně uzná toto pravidlo. Ale to nejde, je to nesmysl, chtít, aby všichni na světě byli na stejné urovni pochopení a znalostí. Tak že jak vidíte, demokracií vás jen oblbují, ale nejde dosáhnout. Zajímavé vid. Až tyto jednoduché věci pochopíš, přijmeš a začneš žít, pak jsi nalezla štestí v sobě, né ve vecech kolem sebe, né v partnerovi, né v rodině a dětech, ale zároven jsi tím získala svobodnou zodpovědnost na celý svět. Ve vztahu jsem zodpovědnější než vy, proč, to musíte pochopit sami. Nelpěním začnete žít v hojnosti a blahobytu, dostane se vám všeho, čehož si žádáte. To musíte žít, aby jste pochopili. Mohl bych napsat knihu o tom, co zažívám dnes a denně. Snad jedinou větou, usmívám se nad lidmi, kteří žijou jen proto, aby žili, chodí do práce aby měli peníze na život, řídí se zákony a morálkou, aby nebyla anarchie v jejich životě, ale nežijí, nemohou se sebrat a jet, kam se jim zachce, nemohou si dělat co chtějí, nemohou si..nemohou si...JÁ MŮŽU..paradoxem je, že to nepochopíte, když řeknu, že jsem nejzodpovědnější člověk ve svém okolí!!!. Zajímavé vid.
Přečtěte si moje bývalé vstupy a pochopíte jak žiju a jak to funguje. Spíš než že duše neexistuje by jsi se měla zamyslet, jak to, že po amputaci nohy její energetický otis nezmizí. Kdo to řídí, jaký to má smysl. A proč, když umřeme, tak najednou už tato energie není vázána na to tělo. Kdo to zpusobuje, že dokud žiju, jsem součástí toho těla?


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: ned, 04 srp 2013, 10:54 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
Možná bych se měla zabývat tím, proč energetický otisk zůstává po částech těla, která reálně chybějí, ale k jiným závěrům než tomu, že možná ani duše není a je to jen energetický otisk něčeho, co neznám, asi nedojdu. Já si myslím, že je velmi jednoduché sám sebe zmanipulovat a oklamat a hlavně v takových věcech, na které jasnou odpověď lidé neznají. Jako člověk nikdy nebudu vědět, jak to s duší je, nebo co je po smrti. Na to přijde čas až po smrti. A ta může přijít třeba zítra.

Tomu, co lidé zažívají v klinické smrti, tomu za sebe ponechávám otevřenou i tu možnost, že jde o halucinace nebo iluzi. Když tělu selhávají životní funkce a selhávají i funkce mozku, myslím že je tam prostor pro iluze, nebo něco jako jsou sny. Lidé si mohou myslet, že to je skutečnost nebo že existuje něco po smrti při tom prožitku klinické smrti, ale může to být jen sen, iluze. A oni mu mohou věřit tak silně, že to mění i jejich přístup k dalšímu životu. Lehce jde si sám něco pro sebe vysvětlit a pak tomu věřit. Některé zážitky mohou být velmi silné, ale mohou být nepřesně vysvětleny, na čemž asi nezáleží, když těm lidem zlepšují život. Ale jako dogma se to brát nedá. Je to jako když si povídáš s nějakým člověkem a zdá se Ti, že si rozumíte a ono to tak být nemusí a Ty skutečnost, že to tak není, nikdy nezjistíš, a tak si budeš pamatovat, jak jste si tenkrát hezky a upřímně popovídali. Takovými iluzemi můžeme naplnit celý svůj život a nejhorší je, že vždycky najdeme dostatek argumentů, kterými si je obhájíme a vysvětlíme.

To, co píšeš o demokracii mi přijde výstižné právě i pro svobodnou vůli, tak jak o ní píšeš. Že je to taky, promiň, určitá míra oblbování, taky jen hra na jako. A nejde jí dosáhnout.

Jak víš, že jsi nejzodpovědnější člověk ve svém okolí? To znáš lidi kolem sebe tak dobře a vidíš do jejich nitra a myšlenek? Kdo je zodpovědnější? Ten, jehož činy vypadají zodpovědně, i když uvnitř sebe mu na nich a ničem nezáleží, a nebo ten, jehož konání vypadá jako naprosto nezodpovědné, ale uvnitř sebe je plný zodpovědnosti, o kterou se i snaží?

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
 Předmět příspěvku: Re: Nehodnocení
PříspěvekNapsal: ned, 04 srp 2013, 11:08 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát, 14 čer 2013, 12:02
Příspěvky: 140
V souvislosti s tím bych měla ještě jeden dotaz. Proč Bůh po lidech chtěl důkazy, že v něj věří? Je to v Bibli. Proč chtěl po člověku, aby obětoval svého syna a tím dokázal, že Bůh je pro něj víc než jeho syn? Vlastně tím po lidech chtěl, aby Boha vyhodnotili jako důležitějšího. K čemu to potřeboval?

Proč máme bezmezně věřit Bohu, když on nám bezmezně taky nevěří?

_________________
Dřív jsem sem chodila pod přezdívkou elena6.


Nahoru
 Profil E-mail  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 54 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5, 6  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz