Jen dovětek. Bože prosím tě o…, děkuji ti za to že mi žehnáš, děkuji ti..,děkuji ti za…, Bože prosím… Kolikrát jsem to slyšel, kolikrát jsem to řekl i já. Bůh stojí vedle mne a jen čeká až ho přijmu, vzpomínáte, už jsem to tu psal, ale… Neustále, vždy a všude je s námi. Nikdy nás neopouští, máme od něj vše, žijeme v jeho hojnosti, v jeho milosti a požehnání. Všichni a vše, a jen na nás záleží kolik toho přijmeme. Záleží jen na nás kolik z něj vpustíme do sebe. Až ho dokážeme v pustit dovnitř, až nebude stát vedle nás , ale v nás, nebude nic co nemáme a nebo nemůžeme udělat. Jen na tobě záleží kolik ho přijmeš, 5% nebo 99%, stačí ale jen i ten nejslabší hlásek pochyb a nejsi otevřený, nemůžeš .. a ani tamto. Až ho dokážeš přijmout pak stačí jen pomyslet a máš… a jsi… Vzpomínáte, sám mi to řekl, né já ale ty jsi mě opouštěl .. svými pochybama jsem mu nedovolil vstoupit, on stál a stojí vedle mne a já se odvrátil. Dobrá zpráva, stojí vedle každého z vás, i těch co nevěří, co se odvrátili na 100%, trpělivě čeká až ho přijmete, nevěříte, vy přece věříte, vy přece už víte, Tak si jen na chvíli přejte, aby zítra vedle vašeho domu stálo nové auto, přesně to co chcete. Jestli nezapochybujete, jestli nebudete chtít vědět, jak to udělá, nebudete přemýšlet zda je to možné, pak nepochybujete a je vaše. Už ted vám gratuluji. Ale i ten nejslabší hlásek, který ti řekne, to nejde… a nejde to. Nebojte se, neopustil vás kvůli tomuto vašemu malichernému přání, to vy jste ho opustili a neuvěřili, že on může, neuvěřili, že NÉ ON ALE VY MÁTE BOŽSTVÍ V SOBĚ. MÁTE SE MODLIT K SOBĚ A NEHLEDAT HO JINDE. STAČÍ HO JEN VPUSTIT A JSI…BŮH. ŽEHNEJTE SI SAMI SOBĚ. KDO UVĚŘÍ STANE SE Na jiném webu jsem napsal, že…před narozením jsem si přál něco prožít, s někým, a stvořil jsem si k tomu ten správný okamžik, vesmír(přesněji jsem napsal, že jsem si stořil tento vesmír abych se do něj mohl narodit a vysmáli se mi), přesně toho koho jsem měl potkat a on mi slíbil, že mi to dá, tak se sem narodil a nebo ještě narodí do tohoto mého vesmíru, abych ho mohl potkat a něco mě naučil. Každého koho jste potkali či potkáte už znáte, akorát si to už nepamatujete. Je ale hodně těch, co mají stejná přání jako vy, a proto se do stejného vesmíru narodilo mnoho jiných, ale ty nepotkáte, nemusíte si nic říct. Proto je tolik Napoleonů mezi námí. Teda těch co si to pamatují. Vtip je v tom, že ano, všichni jimi mohli být, jen každý Napoleon byl jiný. Stejná událost, stejní lidé, on byl vyhraněná osoba a proto se na něm nejlépe naučíme něčemu, ale vždy byl trochu jiný, laskavější, víc důvěřoval a v podání jiného byl zase vzteklejší. A každý kdo chtěl zažít přesně takového se narodil k tomu, kdo ho tak zahrál, vše je jen role, je to divadlo života…V příštím životě se třeba i vy narodíte jako Napoleon, ted jste se něco naučili a v příštím životě už máte na to zahrát si roli Napoleona. A nebo matky Terezi. Nevěříte, věřte…Mě už co se děje mi začíná dávat smysl, a moje náhody už nejsou náhody, dějí se mi zázraky a víte kdo je dělá, kdo o ně žádá a kdo je dělá…zkuste to jako já, něco chci udělat, nebo nevím jak se rozhodnout…udělejte to jako já a vpuste ho dovnitř. Máte na to svoji intuici. Stejnou jako já, stejnou jako včera, kdy jsem šel z práce a měl hlad. Přemýšlel jsem (hlavou, logikou) co rychlého k obědu, nejím nějaký čas maso, ale napadlo mne, koupit rohlíky a nějaký párek, ale zeptal jsem se své duše, intuice a nic, byl jsem chvíli v klidu a na nic nemyslel, jen na cestu kudy jdu a najednou jsem slyšel hlásek, udělej míchaný vejce. Co myslíte, že jsem měl k obědu. Krásný adventní čas a spokojenost v duši, marmonii a klid všude kolem vás vám všem přeji …vpuste ji dovnitř. Jožka
|