TEĎ A TADY. Ono je to trochu jinak, asi. Znamená to mnoho. Vnímat své tělo, zda funguje OK a nebo ne, zda jdu správným směrem, zda nebo…když bud myslet na to co bylo, budu žít v minulosti,ale nebudu vnímat realitu dneška a neuvidím možnost zítřka, budu li žít v budoucnosti, vlastně nežiju, protože to vůbec nemusí nastat tak proč jsem tomu věnoval tolik energie a času. Jedině ted a tady tím co dělám si vytvářím svou budoucnost. Ale není to lék na vše, vlastně na nic. Nic tím neléčím, pouze si vědomě buduji svou budoucnost, co chci abych zažil. Je to v pořádku a má to tak být, jenže kdo z vás je bez bloků, nemocí, bez viny a pocitů viny a mohu pokračovat dál. A právě tady jen uvědomění si sebe sama v čase a prostoru nestačí. Ano, ucítím a určím kde přesně mne něco bolí. Kde je blok, třeba na páteří, kde je nějaká porucha, budu ted a tady vnímat své tělo, ale k čemu mi to bude, když nebude následovat uzdravení. Zlomím si nohu a nebylo to mou nepozorností, ale proč jsem si ji musel zlomit, byl jsem přítomen, ale nedalo se tomu zabránit. Dalo, ale musel bych něco odčinit nebo pochopit, chytím chřipku, dostanu strach, dostanu fóbii…na každé PROČ ? existuje PROTOŽE ano, Ale jen samotné ted a tady mi nedá odpověd, ano, mohu se zeptat proč, ale nedočkám se odpovědi. Ta je v minulosti. Moje dosavadní zkušenost mi napovídá, že většinu inkarnací si zažíváme stejné věci dokola. Strach z něčeho, stejná nemoc, stejné problémy. Musím se otevřít odpovědi , nechat se třeba vést při regresi ,nebo při dianetice, nebo…Musíme si uvědomit, že jenom uvědomování si stavu věcí, věc nikdy nezmění. Jestli se chci změnit, vyvíjet tak pro to musím něco udělat. Já jen pro upřesnění pojmů a dojmů. Je to dnes tolika proklamovaná fráze, že mnozí už ani si neuvědomují, co přesně to znamená, a že je to stav mysli, ale né lék mysli. A vše co zažíváme, všechny bloky a nemoci jsou stavem mysli, stavem nemocné mysli, která si myslí, že to tak má být. Copak si nemyslíte, že rasismus je špatně, copak si myslíte, že děti nemají umírat malé, copak si myslíte, že bezpráví se má trestat. A kdo vám dal k tomu právo? Jen vaše nemocná mysl. PROTOŽE HODNOTÍTE, ted a tady v tuto chvíli hodnotíte a vytváříte si tím svou budoucnost. Dokud si bude poslední člověk myslet, že něco nemá být, bude to tu dukud nepochopí, že je to jen proto, protože to někdo potřebuje. Když hodnotím, kde je láska a vy máte přece žít v lásce. Ale čistá láska bere vše takové jak je. Vidíte stav mysli ted a tady už nestačí, dnes je potřeba možná jít dál, stav mysli konzervuje váš momentální stav, vyvíjíte se, tím soutředěním vám dochází fůra věcí, ale jste jakoby zakonzervování v tomto stavu, tak že v příštím životě se naleznete ve stejném stavu, a kdy potom chcete zažít nirvánu…Můžete si uvědomit co cítíte a zpracovat to, ale garantuji vám, že bez uvědomnění si prvotního engramu, zkušenosti, kdy jsem to pocítil poprvé natolik, že to cítím i další desítky životů, vám jen ten prvotní zážitek jen ještě více potlačí do pozadí a hůře se bude zpracovávat. Třeba rakovina, můžete si vzpomenout, že v tomto životě jsem někomu nechtěl a nemohl něco odpustit a odpustíte. OK, ale garantuji vám, že během jednoho života si nezaděláte na tak závažnou nemoc. Vždy když něco nepochopím, tak dostanu další a další lekci a pokaždé to bude horší a horší a třeba mne to i zabije, abych v příštím životě dostal šanci to přijmout. Tak že odpustím. Ale rakovina se mi pravděpodobně ještě v tomto životě vrátí a nebo v příštím, dokud nezpracuji ten prvotní zážitek. A ted a tady mi nepomůže to zpracovat, může, ale to se člověk musí naučit pracovat s intuicí a pak si bude sám vzpomínat na to, co bylo dříve. Měl jsem pocit, že bych tu měl vyjádřit svůj názor na to zda minulé životy ano či né. Jak říkal Budha, ,,Né zapomenout, ale rozpomenout nás posune k osvícení“.šaman
|