Karel píše:
Nikky píše:
..... toto "zbavování se" televize a důvody k němu vedoucí nastíněné v článku, značí bohužel jen podlehnutí strachu z jejího vlivu...
...získaný strach z televize a závislost na ní dostat pod kontrolu a pak ji dle libosti teprve vyhodit nebo při puštěném programu plném reklam a podprahových informací i usínat aniž by to nějak ovlivnilo srdce a hlavu
...pak nedojde k tomu, že se tito někteří lidé, kteří televizi doma raději nemají, že se v prostředí tam kde televize běží, začínají cítit nedobře...
televize jako jen běžná součást našich životů - nic démonického
To se mi líbí
Myslím ale že správný přístup k televizi bude možná přece jen trochu jiný. Ono v ní je té aktivní agresivní manipulace docela dost a každý nemusí mít sílu se s ní vyrovnat, i když odmyslíme úvahy o "vysávání". A pak je to v principu otázka podobná, jako s drogama: jsou určitě jedinci, kteří si dokážou příležitostně použitou drogou obohatit svůj život bez škodlivých následků. Je jich ale velmi málo a daleko víc je těch, kterým drogy prostě ubližujou a pro ně je jediná účinná pomoc tu věc nepoužívat. S televizí určitě není tak zle, ale přece jen, nezapomeň i na tohle hledisko.
Díky.
Rozumím Ti, jak to myslíš...
Nemůžu mluvit za nikoho jiného než za sebe, ale vybírám si, na co se v televizi budu koukat. Např. když vím, že mi nedělají dobře zprávy plné násilí, tak se na ně nepodívám. Když chci vědět, co se děje ve světě, tak se na ně podívám, ale musím počítat s tím, že tam nebudou jen zprávy hezké a nějak se s tím vyrovnám... Když nesnáším horory nebo cituplné přeslazené filmy, tak si je nezapnu... Takhle jsem to myslela... Prostě ale že ta bedna nebo její přítomnost v domácnostech za vnitřní rozpoložení lidí zas tolik nemůže...