elena6 píše:
Otázku, kterou tu Monkey položila, jsem pochopila trochu jinak. Spíše z té druhé strany. Proč lidé, kteří třeba mají dluhy, jsou bez práce, jsou nemocní, trpí závislostmi, nemají rodinné nebo partnerské zázemí, proč posílají druhým lidem energii? Není to myšleno nijak špatně. Jen mě k tomu napadá spíš tahle otázka. Proč pomáhají druhým, když jim samotným třeba není dobře?
V souvislosti s tím mě napadlo, že ať má kdokoliv jakýkoliv názor na to, za jakých podmínek a kdy druhým posílat energii nebo pomáhat, vždycky si jej obhájí jak před sebou, tak před druhými. Takže když mi bude dobře a někomu pomůžu nebo nepomůžu, najdu si něco, či si to před druhými obhájím, když mi bude špatně a někomu se rozhodnu pomoci nebo nepomoci, obhájím si to taktéž. Vždycky se dá najít nějaké vysvětlení. Otázkou je, co způsobuje ten rozpor, kdy navenek něco obhájíme, před druhými vysvětlíme, a uvnitř sebe víme, jak to je.
Eli, já myslím, že nejde o to, jestli pomáhat či ne, umět se obhájit před sebou nebo druhými. Já myslím, že smyslem duchovní cesty je najít především sám sebe, očistit se.
Vzpomínám na památnou větu Orlationa. Cami (s dovolením, Cami, potřebuju tě jako figuranta
) psala, že je doma a je jí pořád blbě. A Orlation odpověděl (přibližně) - jestli je ti pořád blbě, tak nejsi doma, nebo - je ti blbě, protože nejsi doma.