Evaš píše:
Super-rozebíračka jak hrom.......cítím se fajn...po hromadě životních karambolů....pomoc-nepomoc,prostě je mi
...Bůh je i ve mě ,ve Vás,je naší součástí....proč to tak strašně natvrdo řešíte? mám chuť si napsat seznam lidí,kterým nesmím posílat nic,vůbec nic?...před pár měsíci bych se zhrozila,co strašného jsem to udělala..napsala bych na fórum o radu,jak to odvolat....ale já Vás všechny miluji...miluji zvířata...miluji rostliny...i to Vaše NESMÍŠ proti vůli...NESMÍŠ když ten druhý nechce...jó...to je ono...a jsem teď malá holka s culíkama,to zakřiknutý dítě ve mě-a kříčím-já chci....abyste všichni pocítili lásku,aby ji pocítil i ten kdo zatím nechce...reiki=láska...proč jinak bychom přijímali tato zasvěcení....nepíši monotóně..profesionálně nebo věděcky...buďte láskou...neposílala jsem energii abych ovlivnila,ale aby ten chlapec i mamka pocítili,byť jen na moment-tu jemnost i sílu lásky...zřejmě i ta holčina,která i přes (jakoby)nesouhlas chtěla pomoc...PÁNI,já ji obdivuji ...a fandím...(bezdomovec Honza mi stále říkal-nic nedělej,nic nechci,nic neposílej,jsem zbytečnej,nezdržuj se se mnou-pamatujete??? a kde je teď...jsem pyšná-tedy-učím se být pyšná i na to,že jsem ho neposlechla...jsem pyšná i teď,když Vám tohle píšu a tuším,co se objeví v odpověď:
no to bych nesnesl/a abys pracovala proti mé vůli,to je špatnéééé-a ještě je za to pyšná-jak opovrhující) Tenhle rok si udělejte lepší...třeba jen pro sebe....ale já už nebudu cítit bezmoc nebo pochybnosti...už ne
Krásný rozporuplný večer
Evaš
Ahojky Evaš.
Skutečně snad rozumím tomu, co si o tom myslíš. Nakonec, už jsem v životě potkal pár lidí, kteří se čerstvě obrátili na nějakou víru a toužili toto své obrácení rozdat všem okolo. Poučné v tomhle směru by snad pro tebe bylo třeba nadšení dětí, které za dob rozkvětu fašismu či komunismu tak hluboce uvěřily své nově přijaté ideologii, že pro lásku k této své nové víře v jejíž vyšší dobro uvěřily, byly ochotné i vydávat(udávat) své vlastní rodiny představitelům této víry.
Zřejmě stále nechceš pochopit, že to je jen tvoje osobní víra, to, že si myslíš, že reiki=láska.
Ty jsi těm dvěma neposílala do jejich situace lásku, ty jsi jim posílala reiki.
To opravdu je rozdíl. Pokud upřímně sám za sebe posílám druhým lidem svou lásku, tak je to přirozená životní situace, jsme lidi, působíme na sebe, žijeme spolu, dáváme si, co umíme a čím jsme. Pokud ty ale místo toho, co bys sama za sebe něco dala nebo udělala, necháváš za sebe jednat nějakou cizí sílu, no, ten rozdíl se mi zdá velmi jasný.
Neříkám že je to lepší nebo horší, ale je to velmi jiné.
Neposílala jsi tu cizí sílu abys někoho ovlivnila? Hezké. Ona tě snad ta síla reiki poslouchá, řídí se tvými pokyny, udělá co jí řekneš? Houby s octem, ta síla tě přesahuje a pokud ji někam pustíš, udělá si tam, co sama chce. Jakým právem nutíš jiným lidem svou víru v reiki? Jakým právem cpeš jiným lidem do života sílu, o kterou oni nestojí? Že ty jsi v reiki uvěřila? To je hezké, ale to je tvoje věc!
Věř si čemu chceš, ale věř si tomu sama za sebe a pro sebe a přej druhým totéž.
Asi je pro tebe bezpečné dělat to, co děláš. Možná jen ztratíš důvěru některých přátel, pokud jim budeš násilně nutit svou víru. Nějakou odplatu osudu sám moc neřeším. Jen snad pokud nemáš v úctě víru a svobodu druhých, možná sama sebe svým postojem dostaneš do situace, kdy druzí nebudou mít zas v úctě tvou svobodu a tvou víru. Možnost, že potkáš někoho, kdo ti za pokus o magické ovlivňování jeho osoby nebo rodiny dá jednoduše přes hubu, anebo ti tvůj magický útok vrátí jinými metodami klasické magie, asi opravdu není tak velká, aby ses jí musela reálně bát.
(I když, kupodivu i takovou historku jsem vyslechl - od kluka, který se kdysi nadšeně pokoušel "pomoct" nějakýmu pánovi v metru - a vzápětí od něj koupil zpátky pořádnou energetickou ťafku za svý snahy ...)
Postoj který propaguješ mi v konečné podobě, tak jak jsi to dořekla a popsala, připadá jako bezohledná neúcta k druhým, jejich názorům, víře a jejich svobodě. Vypadá to jako přirozená zaslepenost nově poznanou vírou, jak už jsem psal, lidem se to stává běžně i u jiných vyznání. Jen, když se to přežene, nebývá to pak hezké. V téhle názory druhých nerespektující podobě víry ve "Vyšší dobro" je kořen většiny druhů náboženského fanatismu, upalování heretiků apod. a opravdu to má i společné rysy s chováním, tak smutně (i když nepravdivě) popsaným třeba v příběhu Pavky Korčagina.
Věřím, že to myslíš dobře, to ostatně někteří inkvizitoři taky mysleli
S tím svým bezdomovcem jsi narazila na situaci vnucování dobra poněkud z opačnýho konce, než jak to teď povídáme tady. Zkus to vidět trochu v nadhledu, ne každá podobná situace má stejné řešení.