Krásný den všem
Chtěla bych sem napsat o tom,co zrovna prožívám (třeba některá maminka prožívá to samé a poradí mi).Když se mi narodila první dcera Ela,věděla jsem že je ,,jiná,,.. moc to neumím popsat slovy,ale znáte ten pocit...prostě cítíte že to vaše dítě je jiné.Nemyslím jiné jako ,,normálně jiné,, to má pocit každý rodič
ale jiné,jako zvláštně nadané...
Miluje cokoli co se přírody týká,chodíme do lesa čistit studánky skřítkům,objímáme stromy,posloucháme zvuky lesa.Doma se zase kamarádí s tzv.Pítem (jak ho pojmenovala) je to její ,,přítel,, .Ovšem hodně věcí se změnilo co se narodila sestřička a hlavně,co začala chodit do školky.Teď nemám na mysli to,že pochytává od kamarádů zlozvyky a sprostá slova (to mi snad až tak nevadí
) ale to že začala bý zlá
Trucuje,sabotuje absolutně všechny moje prosby a příkazy,Julinku bije,naschvál do ní strká atd.. (přitom vím jak moc ji má ráda)
A já si samozřejmě VŮBEC nevím rady,na tohle jsem u ní nebyla zvyklá a nevím co sní a jak na ni
Vím že indigáčci jsou velice složité a silné osobnosti,já mám jen strach abych něco nepokazila
Třeba má někdo podobnou zkušenost, tak bych chtěla poprosit o radu jak na to ...
všem moc děkuji Pavča