Ahoj Lolo,
docela tě chápu, zažila jsem si něco podobného. Klidně můžeš být indigo ale já ti nejsem schopná říct jestli jsi nebo nejsi. Z vlastní zkušenosti ale vím že pokud je někdo takový, celý život to tak nějak ví nebo tuší.Cítí se prostě jiný.
Taky jsem si zažila období kdy jsem na první šťouchnutí hned vybuchla, všechno mi připadalo nespravedlivé a svět kolikrát nesmyslný, byla jsem unavená a vyčerpaná, lidé se mnou moc času trávit nechtěli.
Tohle si ale zažije každý. To že je někdo indigo neznamená že je celý život hodný, šťastný a že nemá starosti. Prochází si tím čím každý jiný člověk a stejně tak se občas stane že je nešťastný a bez energie.
Mě pomohlo najít si něco co mě nad to vše povzneslo.Najdi si nějaký směr, cíl nebo nějaký velký sen který tě naplní radosti a nadšením a za kterým si tvrdohlavě půjdeš.Je to lék jak znovu vidět že svět je ve skutečnosti moc krásný