Milá Kateřino, jmenuji se jako Vy Kateřina, ale mám raději Katku
Chtěla bych se Vás zeptat, zda mohu být indigové dítě. Jsem narozena 24.2.1980
a od malička jsem sice nebyla nijak hyperaktivní či problematická. Nemám ani pocit, že bych byla geniální. Ale dle popisu indigových dětí od Doreen Virtue a i Vašeho, se tak na 75% nacházím v těchto popisech. Už od malička jsem byla spíš sama, překvapovala jsem své okolí otázkami, proč je hlína, rozuměla jsem si se zvířaty více než s lidmi. Ač moje rodiče nejsou křesťansky založení, při sledování filmu třeba o Ježíši jsem cítila i bolest v rukách. Taky si pamatuji na situaci, kdy jsem měla pocity, že cítím veškerou bolest světa. Postupem času jsem se s těmito pocity vyrovnala, měla jsem pocit, že by mne to zničilo, psychicky. V dospělosti až doposud jsem pochopila, že mám zde svůj úkol, jsem zdravotní sestra, snažím se stále pomáhat lidem i alternativně, kolikrát i když o to nepožádají. A moc mne pak mrzí, když moji pomoc nechtějí. To vše si ale už delší dobu řeším, vím že když člověk nechce pomoct, musí na to přijít sám. Mám za sebou reiki 3, firewalking atd.. Kdy při zasvěcování reiki 3 jsem zažila pocit, že jsem doma. Byl to nádherný pocit! Ale dostala jsem se příliš nahoru a chtělo se mi tam utéct, vrátit se (odejít ze života). Pochopila jsem, že se ale musím naučit žít tady na zemi, přijmout i materiální věci nejen ty duchovní. V tom my pomohl dost šamanismus. Spojit se sama se sebou a se zemí. Momentálně čekám své první miminko, holčičku a těším se, že s ní přijdu na pravý důvod proč tu jsem. I když asi už to tuším, mé neteře se na mne obrací s důvěrou, povídáme si o duchovnu, cítím z nich že mne mladí, děti potřebují, abych byla takovým filtrem pro jejich emoce, myšlenky..., jsem velký extrovert a bourám zdi co se duchovna týká. Pamatuji si doby, kdy jsem neměla s kým o svých pocitech mluvit a nyní všichni moji přátelé, rodina (a to byli velcí skeptikové) i kolegové v práci si se mnou povídají o reiki, tantře, andělech, mých předtuchách atd. To je možná můj úkol, ukázat lidem, že se nemusí bát o tom mluvit, že je to krásné. Promiňte, že je to tak dlouhé, ale nějak potřebuji Vám vše takhle sdělit.
Děkuji za to, že jsem se Vám mohla svěřit, nevím zda jsem typické indigo, ale na tom vlastně nezáleží. Důležité je využít správně čas nám tu daný. Děkuji Katka