z textu:
ŠPATNÉ SVĚDOMÍ
Tři dny temnoty jsou představou, která vyplavuje na povrch naši nevědomou potřebu trestu. Špatné svědomí společnosti za naše chování se k planetě, k přírodě a v posledku i k nám samým. (Ale ruku na srdce: skutečně se chcete potrestat? Vaše duše touží po trestu? To stěží.) Popřípadě se tato představa zakusuje do našich individuálních svědomí. A v této souvislosti si řekněme, že nic takového jako čisté svědomí neexistuje. Idea viny je od začátku koncipována tak, aby svědomí čisté být nemohlo. A dokud existuje koncept viny, tedy dokud jsme lapeni v představách původních náboženství, iluze viny a zhmotňování špatného svědomí nás jen tak neopustí.
Hm, tak to se neshodnu s autorem.
Procítit až do morku kostí, do každičké nejposlednější buňky pocit viny za vlastní nelaskavé konání vůči sobě, vůči ostatním, vůči prostředí, ve kterém člověk žije, každý sám za sebe, ze svého vlastního rozhodnutí, uvědomit si velikost TOHO, co nás, jako individuality přesahuje a bez čeho bychom jako individuální těla nemohli žít .... má hluboký očistný a sebeláskyplný účinek. Stačí to udělat jednou a opravdově. Smířit se s tím, jak člověk jako individualita konal , přemýšlel a cítil dosud. Uvědomit si vlastní konání, vlastní slova, vlastní myšlenky a city a rozhodnout se, že v tomto duchu už nechci na své životní cestě pokračovat, i když jsem toho také jednoznačně také schopná... atd...
Špatné či dobré svědomí je indikátor, zda člověk žije v duchu pravdy a lásky. Protože špatného svědomí se lze dotknout jen u toho člověka, který ho má - cítí.
|