Slova moudrých

Graham Bernard

Dostáváme vše, co potřebujeme, a potřebujeme vše, co dostáváme, abychom se naučili správně žít. Všecko, co nás potkává, má svůj smysl. Náhoda neexistuje. Nedokonalosti, jimiž trpíme, jsou našim dílem. Můžeme dělat jen to, čeho jsme schopni.
To je snad každému zřejmé. Přesto býváme často rozladěni, že nesvedeme to, co dokáží druzí, nebo že nemůžeme být tím, čím jsou oni, a nemáme to, co mají oni. Jde o povrchní pohled. Nejsme-li nebo nemáme-li to, co druzí, je to tím, že to nepotřebujeme. Máme, co potřebujeme a co potřebujeme, máme. A to platí pro všechny životní situace., ať jsou sebehorší a sebepotupnější. Alkoholik musí pochopit, že on sám musí nejdřív chtít změnu, kterou mu diktuje vnitřní hlas , a teprve pak se může zlepšit jeho postavení. Musí znovu získat vědomí vlastní důstojnosti. Katalyzátorem tu často bývá zoufalství. Člověk musí někdy spadnout až na dno, aby s dokázal vzchopit. Byť by byla situace sebezoufalejší, pomoc je vždycky nablízku. : Chce to ovšem obrátit se do sebe a naslouchat vnitřnímu hlasu. Pokud se budeme přelhávat a říkat si, že jsme obětí osudu, místo abychom uznali, že decimujeme a devastujeme sami sebe, pomoc se nedostaví. Je třeba zkoumat vlastní jedinečné kvality a nesrovnávat se s jinými. Všichni jsme Božími dětmi a všichni putujeme stejnou cestou, jenže různým způsobem, typickým pro nás, neboť závisí na našich potřebách. Jedinou podmínkou bezpečného cestování je být sám sebou a mít na paměti vlastní jedinečnost.
 

« Zpět