Z diskuze o Indigových dětech

Vaše zkušenosti

Možná že i vy máte doma dítě, které je poněkud těžce vychovávatelné a celé rodině a také učitelkám dává pěkně zabrat. Mohu vás ujistit, že nejste sami. Čím to je, že se rodí stále více třeba hyperaktivních dětí? Pokud si pamatujete, nic takového před dvaceti lety nebylo.
Na naší Zemi se totiž v v posledních letech opravdu spousta věcí mění. Přecházíme do věku Vodnáře. A tak se k nám na Zemi začaly rodit děti, které jsou tomu novému věku už přizpůsobeny. Říká se jim indigové děti, podle barvy jejich aury. Mají proti nám velmi vysokou úroveň vědomí. A obvykle nás od dětství překvapují svými názory a postoji. Oni totiž skutečně vědí daleko více nežli my. A otázka je, kdo koho má vlastně vychovávat? Na tyhle děti nepůsobí žádný nátlak. Nic si z něho nedělají a vyvolá u nich naprosto opačnou reakci. Spíše jsou do útoku. Tyhle děti sem totiž přišli proto, aby posunuly ony nás. A jediné, k čemu chtějí své rodiče dovést je láska a to, aby každý dělal jen to, co skutečně chce a cítí. Pokud tohle uskutečníte a dáte k tomu samému prostor i vašemu „indigáčkovi“, velice mu pomůžete a obohatíte tím i sami sebe. Dejte své výchově pevný řád a pravidla, ale nic svému dítěti nevnucujte. Poslouchejte každé jeho slovo a berte jej jako partnera sobě rovného. Nejednejte s ním jako s dítětem. A vše, co mu budete chtít vysvětlit mu sdělujte přes své pocity. Potom to pochopí. Takže ne : Přestaň křičet, jsi hlasitý a zlobíš. Ale : Cítím se nepříjemně, když je tady takový hluk. Celá se z toho třesu a brní mně uši. Uvidíte, že s tímhle přístupem budete se svým dítětem vycházet daleko lépe. Pro vás všechny, kteří máte problémy s dětmi a chcete se dozvědět jak konkrétně na to a zda opravdu máte doma novou generaci- indigové dítě, doporučuji vřele knihu „Fenomén indigové barvy“ od Karoliny Hehenkamp.

Přišlo mi mailem:
K indigovým dětem mám jeden poznatek z mé "praxe" s automatickou kresbou. Nejsou to jen malé děti, přicházejí už velké slečny či dospěláci a také jsou indigoví. Také v rodině lze nalézt jakousi linii "indigovosti". Společné rysy jsou ty, které uvádíte. Jen ti "starší" indigoví měli se svou odlišností velké problémy a často končí s nemocemi srdce. Nastává však čas, kdy i tito dospělí indigoví jsou více "tlačeni" k přemýšlení, k novému posuzování, k novým náhledům, které odpovídají jim samotným a chtějí kráčet po cestě, kdy jejich srdce a duše zpívá. Aby vykročili na tuto vědomou cestu k radosti srdce i duše, pak potřebují podporu, povzbuzení, ale také informace. Vaše stránky se mi velmi líbí a tak je velmi doporučuji také těmto hledajícím. Moc Vám tedy za ně děkuji, za vše nové, co se lze dozvědět. Také mohu potvrdit báječné zkušenosti s mentálním "užíváním" Aura Somy a to dokonce u ještě nenarozených miminek. Zdá se mi, že u indigáčků jde o tak "zvláštní procesy", kdy klasická homeopatie či bylinky nestačí. Přeji hezký den a ještě jednou děkuji za Vaši podporu všech indigáčků, jak dětí, tak dospělých a nové změny na stránkách. Jsou to poznatky, které mi byly předány skrze mého průvodce pro kreslení z astrální sféry. Při kresbě jsem nově upozorňována na stav 3. a 5. oka u ptajících se, prozatím mám zkušenosti s tím, že všichni indigáčci (malí i velcí) mají 5. oko jako "krásnou čakru" (tj. nakreslí se přímo okvětní lístky), i když tam také může být problém (návštěva "nevhodných kurzů" apod., kdy byla "manipulace" s pátým okem ať vědomá či nevědomá). Také se prozatím kreslí rozdíl mezi 5. okem u indigáčků dětí a indigáčků dospělých - u dospělých jsou menší lístky, či je lístků méně.U dětí se přímo nabízí úžas nad krásou a velikostí květu. Takže i tady jsou rozdíly a tak víme, proč jsou ty děti tak citlivé.

P.S. S dcerou začínám s meditacemi, zvolila jsem pro začátek barvy a symboly dětské (např. pro zelenou sad plný jabloní se zelenými jablíčky, to pak postupně rozvíjím až jsou obsaženy v tomto sadu všechny barvy čaker, modrá - obloha apod.), při tom držím hlavu v pozici pro harmonizaci mozkových hemisfér. Vlastně si také "rukama" ověřuji účinek svých slov a její práci s představami. (Prozatím výsledek je ten, že dcera se na tu chvilku před spaním těší a pro mne je to naprosto srdíčková záležitost už tím, co cítím při celém tom "procesu".

Jana Polášková
Ostrava
 

« Zpět