Teta Kateřina

Tato studijní skupina se skládala z patnácti odborníků v různých akademických disciplínách, kteří byli vybráni, aby vypracovali odborné posudky ve svých oborech.

Ve stejném roce, kdy byl zadán úkol vypracovat "přísně tajnou" studii, v roce 1961, Ministerstvo zahraničí vydalo publikaci (#7277) nazvanou "Freedom From War, The United States Program for a General and Complete Disarmament in Peaceful World" (Osvobození od války, Program Spojených států pro všeobecné a úplné odzbrojení v mírovém světě). Tato publikace popisuje třístupňový program na odzbrojení americké armády, zrušení vojenských základen a zřízení armády Organizace spojených národů. Tato "armáda" by byla celosvětovou policejní silou, která by byla používána jako "síla pro udržování míru" na celém světě. Tento plán zahrnoval, že "všechny zbraně hromadného ničení" budou odstraněny s výjimkou těch, které "budou požadovat mírové síly OSN" (str. 12, 1. paragraf). Aby byl "udržen mír, všechny státy znovu potvrdí své závazky, vyplývající z Charty OSN, zdržet se hrozby použití jakéhokoli druhu ozbrojené síly" (str. 16, 8. paragraf). Aby byla zajištěna podpora Charty OSN, bude muset být průměrný občan odzbrojen, aby se nemohl bránit proti těmto "udržovatelům míru". Nemusíte příliš číst noviny, abyste věděli, že síly OSN jsou používány jako "udržovatelé míru" po celém světě, odzbrojují se lidé, aby se nemohli bránit proti tyranským vládám. Citujme Sarah Bradyovou, předsedkyni Handguncontrol, Inc., "Náš úkol vytvořit socialistickou Ameriku může uspět jedině tehdy, když ti, kteří by nám mohli vzdorovat, budou odzbrojeni."

Také bych chtěl poukázat na zajímavé věci, které se přihodily v polovině 60.let: Protesty proti válce ve Vietnamu. Protesty proti jaderným zbraním. Demonstrace za redukci zbraní... Většinu těchto protestů uskutečnili vysokoškolští studenti. Mnozí, kteří promovali, se stali lékaři, právníky, lidmi v politice a dokonce prezidenty.

V roce 1963, ve stejném roce, kdy byli vybráni specialisté pro tuto "přísně tajnou" studii, prezident John F. Kennedy učinil ohromující prohlášení. 13. listopadu, když hovořil na Columbově univerzitě, prezident Kennedy prohlásil, "Vysoký úřad prezidenta Spojených států amerických byl použit k podpoře plánů na zničení svobody Ameriky a dříve než tento úřad opustím, musím občany informovat o této nepříjemné situaci." O deset dní později byl na prezidenta Johna F. Kennedyho spáchán atentát.

Studie byla dokončena v roce 1966. Prezident Johnson vydal příkaz, že zpráva nesmí být nikdy zveřejněna kvůli povaze závěrů, k nimž zpráva došla. Účelem této zprávy bylo zjistit, co by obnášelo, kdyby byl ve Spojených státech zaveden Nový světový řád. "Odborníci" rozhodli, že americký lid není dostatečně inteligentní na to, aby pochopil, co pro něho připravil "Velký Bratr"; a co "Velký Bratr" bude muset udělat, aby toho dosáhl. Kdyby pravda vyšla najevo příliš brzy, byl by americký lid schopen to zastavit.

Citujme přímo z titulní strany této zprávy: (3. paragraf) "Z důvodů neobvyklých okolností, za nichž byla vytvořena tato skupina, a z důvodu povahy jejích zjištění, nedoporučujeme, aby tato zpráva byla uvolněna ke zveřejnění... takový čin by nebyl v zájmu veřejnosti... laický čtenář, nezasvěcený do požadavků vyšší politické nebo vojenské zodpovědnosti, by si chybně vykládal účel tohoto projektu a jeho záměr... Naléhavě žádáme, aby pohyb této zprávy byl přísně omezen pouze na ty, jejichž zodpovědnost vyžaduje, aby byli seznámeni s jejím obsahem..." Na ty, jejichž zodpovědnost vyžaduje, aby s ní byli seznámeni? Jsou to lidé, kteří pracují na tom, aby nás přivedli do Nového světového řádu?

Jeden z mužů, kteří byli zapojeni do studie, se rozhodl tuto zprávu uvolnit pro širokou veřejnost. Učinil tak s velkým osobním rizikem, přičemž použil jméno John Doe. Pan Doe musel věřit, že americký lid je dostatečně inteligentní na to, aby se dokázal rozhodnout, jestli chce ztratit svoji svobodu výměnou za "zlatý věk míru". Poté, co pan Doe uvolnil tuto informaci, establishment se této zprávy zřekl a prohlásil ji za smyšlenku. Mnoho kopií této zprávy nezbylo. Některé knihovny kopie měly a stálo by za to se o tom přesvědčit. To by samo o sobě bylo důkazem, že zpráva není smyšlenka.

V této zprávě jsou použity a opakovány velmi zajímavé termíny. Mezi ně patří: "obecná podmínka míru", "nahrazení funkce války", "záchrana druhu" (člověka), "přechod k odzbrojení", "sociální kontrola", "selektivní kontrola populace", "celková kontrola populace" a "ztráta národní suverenity".
Proklamovaný účel této zprávy (uvedený v 1. paragrafu na titulní straně) je: "uvažovat o problémech spojených s eventualitou přechodu k obecným podmínkám míru a doporučit procedury, jak se s touto eventualitou vypořádat."

Pokusíme se shrnout základní poselství této zprávy. Tato zpráva se v zásadě zabývá "funkcemi války" a jak tyto "funkce" nahradit jinými alternativami, aby mohl být nastolen celosvětový mír a bylo zajištěno přežití druhu (člověka).

ZPRÁVA ZE ŽELEZNÉ HORY
Úvod této zprávy ukazuje několik zajímavých postřehů, jež tato skupina zaznamenala během svého dvou a půlletého studia. Kdyby nastaly "podmínky pro světový mír" (3. paragraf), změnilo by to sociální struktury všech národů světa. Ve světě se dosud nepřihodilo nic, co by se dalo srovnávat s tím, co by v takovém případě nastalo. Podotýkají, že důsledky celosvětového míru by byly dalekosáhlé. Nejen ekonomika, ale byly by dotčeny také všechny ostatní aspekty života společnosti. Týkalo by se to rovněž "politických, sociologických, kulturních a ekologických" aspektů. Důvodem, proč tyto aspekty zahrnuli do své studie je to, že svět (v té době) byl absolutně nepřipraven pokrýt všechny požadavky, které by vzešly v těchto oblastech v případě situace celosvětového míru. Na konci zprávy doporučují uskutečnit taková opatření, o nichž věří, že jsou "praktická a nutná" (6. paragraf).

Těchto 15 expertů v první části prohlašuje, že ve své studii jsou zcela objektivní (první část, 5. paragraf). Vyvíjeli "nepřetržitě uvědomělé úsilí" rozeznávat hodnoty "dobra" a "zla". Připouštějí, že to nebylo snadné, ale mohou zodpovědně říci, že v minulosti nikdy nebylo v tomto směru vyvinuto tolik úsilí. Předešlé studie míru braly v úvahu následující věci: "...důležitost lidského života, nadřazenost demokratických institucí, co největší 'dobro' pro co největší počet lidí, 'důstojnost' jednotlivce, požadavek maximálního zdraví a délky života..." Tito experti nikoli. Místo toho se pokusili "...aplikovat standardy fyzikální vědy..." a pokračují citováním Whiteheada, který řekl, "...ignoruje ocenění všech hodnot; například všechny estetické a morální hodnoty."
Jinými slovy, v této zprávě vůbec nejsou brány v úvahu věci, jako je myšlenka lidských práv a hodnota lidského života. Navrhují postupy a všechny problémy se snaží řešit, aniž by brali v úvahu lidi, jichž se to týká. V této zprávě, jak uvidíte, jsou lidské bytosti degradovány na stádo zvířat.
Čtvrtá část je zajímavá (Válka a mír jako sociální systémy). Zdůrazňují, že války nejsou způsobeny mezinárodními konflikty zájmů (7. paragraf). Dále poznamenávají, že "...dělání válek, aktivní nebo zamýšlené, je věcí života a smrti, a z širšího hlediska je nástrojem sociální kontroly..." V šestém paragrafu stejné části se říká, že "hrozby" pro "národní zájmy" jsou vytvářeny nebo akcelerovány, aby "se střetly s měnícími se potřebami systému války." To bude podrobněji rozebráno v další části, kde diskutují o "funkcích války" (pátá část). Dále uvedeme funkce války a její mírové náhrady.

FUNKCE VÁLKY/ NÁHRADY FUNKCÍ VÁLKY
Jak už bylo řečeno, v páté části vyjmenovávají funkce války a v šesté části pak její mírové náhrady. Pokryty jsou tyto oblasti: ekonomika, politika, sociologie, ekologie, kultura a věda. Všechny tyto oblasti jsou ovlivněny "funkcemi války", a tak museli najít "náhrady za funkce války", aby mohl být udržen mír.

EKONOMICKÉ
Jednou z "funkcí války" je to, že používá organizované násilí k obraně "národních zájmů". Věří, že pro válečné zřízení je nutné "vytvářet potřebu koncentrování sil" (část pátá, 2. paragraf).
Další důležitou funkcí války je to, že způsobuje plýtvání. Toto plýtvání je prostředkem redukce nadbytku. Také vytváří pracovní příležitosti a průmyslový pokrok. Válka v podstatě stimuluje ekonomiku. Osmý paragraf tvrdí, "Je a byla (válka) nezbytným ekonomickým stabilizátorem moderních společností."

Ekonomická alternativa, která je schopna nahradit válku, musí splňovat dvě kritéria: musí při ní docházet k plýtvání a musí fungovat vně normálního zásobování a požadavků systému. Vypracovali seznam programů sociálního zabezpečení, jako je zdravotní péče a bydlení. Ale poznamenávají, že změna vojenských výdajů na výdaje na sociální zabezpečení má své slabiny, pokud nebude fungovat jako armáda, jako "předmět svévolné kontroly" (12. paragraf). Tato kontrola bude spočívat v budování (sociálních zařízení, zdravotních středisek), které může být urychlováno nebo přerušováno v závislosti na potřebách stabilní ekonomiky. Další alternativou by mohly být série "obrovských programů výzkumu vesmíru" (13. paragraf).

POLITICKÉ
Jednou z funkcí války v politickém smyslu je, že válka je "synonymem pro národnost" (2. paragraf). Válka měla podstatný význam, když národy existovaly na sobě nezávisle. A tak s příchodem míru národy ztratí svou suverenitu.

Takže náhradou za funkci války v politickém smyslu musí být něco, co nebude slučitelné s národní suverenitou. Národy mohou dále existovat v "administrativním smyslu" (2. paragraf). Ale musí zde být instituce, jako je "Světový soudní dvůr nebo Organizace spojených národů", které budou mít opravdovou autoritu.

Jednou z věcí, které byly brány v úvahu, bylo generovat určitý typ vesmírného nebezpečí. Bylo jim však jasné, že "...ani ten nejambicióznější a nejnerealističtější vesmírný projekt nemůže sám o sobě generovat věrohodné věčné nebezpečí..." (7. paragraf). Dokonce ani "případy létajících talířů" nebyly dostatečnou výzvou k sjednocení "...lidstva proti nebezpečí zkázy způsobenému 'tvory' z jiných planet..."

Efektivní náhrada za válku by vyžadovala vytvořit "alternativní nepřátele" (7. paragraf). Pokračují a říkají, že "obrovské znečištění životního prostředí" může eventuálně nahradit masovou zkázu jadernými zbraněmi jako "hrozbu přežití druhu" (myšleno lidského). V osmém paragrafu říkají, že "...Znečištění vzduchu a základních zdrojů potravy a vodních zdrojů je již velmi pokročilé." To by se na první pohled mohlo zdát slibné. Ale oni pokračují: "podle současných indikací to bude trvat generaci nebo generaci a půl než znečištění životního prostředí, jakkoli silné, se stane dostatečnou hrozbou v globálním měřítku..." Jinými slovy, znečištění životního prostředí může nabídnout řešení, jak se zbavit nadbytečné populace bez vyvolání jaderné války; a již se to děje, ale bude to trvat ještě generaci nebo generaci a půl, než bude dosaženo žádoucího cíle. Pokračují vysvětlováním, že rychlost znečišťování životního prostředí lze "zvyšovat selektivně" (9. paragraf). Kdyby zde došlo k "modifikaci existujících programů" na zabránění znečišťování, mohlo by to urychlit proces, který toto řešení učiní věrohodným.

Desátý paragraf zdůrazňuje skutečnost, že ačkoli se někteří zmínění alternativní nepřátelé mohou zdát nepravděpodobnými, je jisté, že se musí najít alespoň jeden. Musí být "...věrohodný co do kvality a velikosti, jestliže má přechod k míru probíhat bez rozpadu společnosti. Převedeno do běžné řeči - to znamená, že se musí najít určitý druh "katastrofy", která sjednotí národy pod jednu střechu.

SOCIOLOGICKÉ
Funkcí války v této oblasti, podle autorů této zprávy, je urazit lidskou inteligenci. Ve třetím paragrafu rozebírají fakt, že vojenská služba má ve společnosti "vlasteneckou" prioritu. Této myšlenky je třeba využít pro vlastní účely. Může být použita jako "...zařízení pro kontrolu nad nepřátelskými, nihilistickými a potenciálně rušivými elementy společnosti v přechodu. Odvod (ve významu do vojenské služby) může být opět obhájen, a to zcela přesvědčivě, jako 'vojenská' nezbytnost." Ve čtvrtém paragrafu se říká, že "...ozbrojené síly v každé civilizaci poskytují státem podporované útočiště pro 'nezaměstnatelné'..." Pokračují komentářem, že nahrazení této "funkce války" musí "obsahovat reálné riziko osobní zkázy..." Jestliže náhrada neposkytuje věrohodnou hrozbu smrti, potom nemůže sloužit jako "sociálně organizační funkce války." (12. paragraf)

V náhradách za funkci války existují dvě kritická kritéria. Aby bylo možné vytvořit stabilní společnost ve světě míru, je třeba splnit dvě následující podmínky: najít efektivní náhrady za vojenské instituce, které neutralizují destabilizující elementy společnosti a věrohodnou motivaci, která zajistí soudržnost společnosti, což je základní způsob, jak přizpůsobit lidské chování potřebám společnosti (1. paragraf). Jedním z možných řešení, jak kontrolovat "potenciální nepřátele společnosti" (6. paragraf), by bylo znovu zavést otroctví. Tvrdí, že "tradiční asociace otroctví" by nás neměly oslepit, protože "... by bylo přizpůsobeno pokročilým formám organizace společnosti..." Konstatují, že "morální a ekonomické hodnoty Západu" nejsou slučitelné s otroctvím. Ale je možné vyvinout "...důmyslnou formu otroctví..." která může být "absolutně základním předpokladem pro kontrolu společnosti ve světě míru..." Jsou toho názoru, že prvním "logickým" krokem by mohlo být "zavedení určité formy 'univerzální' vojenské služby."

V sedmém paragrafu poznamenávají, že "alternativní nepřítel musí představovat bezprostřední, hmatatelnou a přímou hrozbu zkázy." Tento nepřítel musí ospravedlnit placení "krvavé daně" v širokém poli lidských zájmů. V osmém paragrafu pokračují slovy, "...zanedbatelné skutečné obětování života; konstrukce moderních mytologických nebo náboženských struktur by pro tento účel v naší éře představovaly těžkosti, které musíme brát v úvahu." Dále diskutují vývoj "krvavých her" (9. paragraf), aby bylo možné efektivně kontrolovat agresivní impulsy jednotlivce. Aby to bylo realistické, mohly by být rituály tohoto typu "socializovány" podobně, jako španělská Inkvizice a "procesy s čarodějnicemi" v historických obdobích. Účelem by bylo "očištění společnosti" a "bezpečnost státu". Ačkoli takové věci mohou být problematické, jsou "...mnohem méně fantastické než toužebné představy mnoha plánovačů míru, že trvalé podmínky míru mohou být nastoleny bez nejusilovnějšího zkoumání každé možné náhrady za podstatné funkce války." Uvažovali o tom "ve smyslu" hledání "morálního ekvivalentu války Williama Jamese."

EKOLOGICKÉ
Tato "funkce války" je předkládána pro člověka velmi degradujícím způsobem. Začíná v prvním odstavci slovy: Člověk jako ostatní zvířata..." Člověk je snížen na úroveň zvířat. Pokračují komentářem, že "Aby zabránil nevyhnutelným historickým cyklům nedostatku potravin, postneolitický člověk zabíjí nadbytečné členy svého vlastního druhu pomocí organizovaného válčení." Ještě dál zacházejí v druhém odstavci, kde je člověk "do určité míry" srovnáván s krysami. Je to proto, že zabíjí svůj vlastní druh.

Jednou z funkcí války, tvrdí, "je zajistit přežití lidského druhu." (3. paragraf) Pokračují a říkají, že v přírodě přežívá nejschopnější; "druhořadý" zmizí. Ve válce je tato funkce převrácená, protože ti, kdo bojují a umírají během války, jsou obecně "biologicky nejzdatnější jedinci." V šestém odstavci se tvrdí: "Konvenční metody válčení by se téměř jistě ukázaly jako neadekvátní pro účel redukce konzumující populace na úroveň, která je slučitelná s přežitím druhu." Druhem se zde samozřejmě myslí člověk. Takže pomocí konvenčního válečnictví není možné zabít dostatečné množství lidí. V sedmém odstavci pokračují, že "Druhým významným faktorem je účinnost moderních metod masové zkázy. Dokonce i kdyby jejich použití nebylo nutné z důvodu světové populační krize, nabízí se, možná paradoxně, první příležitost v dějinách člověka k zastavení zpětných genetických účinků přirozeného výběru pomocí války."

Předkládají několik zajímavých nápadů pro "náhrady funkcí války". Jelikož válka způsobuje nedostatek, jenž působí jako "selektivní kontrola populace", věří, že náhrady za tuto funkci "by měly být poměrně jednoduché (1. paragraf). Věří, ža i kdyby válka nebyla "geneticky progresivní", nemůže být "jako systém hrubé kontroly populace za účelem záchrany druhu" zcela vyloučena.

Věří, že "univerzální požadavek" plození může být redukován na "umělé oplodnění, které bude adekvátní náhradou kontroly úrovně populace. Početí a embryonální růst by probíhaly za laboratorních podmínek. Tento typ "reprodukčního systému" by měl tu výhodu, že by byl "přístupný přímému eugenickému řízení". (To zní jako Brave New World.) Když byla psána tato zpráva, byly dělány kroky k totální kontrole početí pomocí různých všudypřítomných pilulek, které měly být přidávány do zdrojů vody nebo do určitých základních potravin. Tyto prostředky byly vyvíjeny týmy experimentálních biologů v Massachusetts, Michiganu, Kalifornii, Mexiku a v SSSR (4. paragraf)

Uvědomují si, že toto řešení nemůže přijít, dokud ještě existují války. Důvod? "...Nadbytek populace je válečný materiál." (5. paragraf) Dokud zde existuje i "vzdálená možnost války", společnost "musí udržovat přebytečnou populaci" i v případě, že to má vliv na ekonomiku.

KULTURNÍ A VĚDECKÉ
V prvním odstavci se praví, že "funkce války, jako rozhodující činitel kulturních hodnot a jako hybná páka vědeckého pokroku, nemusí být kritická ve světě bez válek. Dnes umění "...oslavuje hrdinství, ochotu zabíjet a riskovat smrt v kmenových válkách."

Funkce války, pokud jde o vědu, je jiný případ. Motivuje rozvoj vědy na všech úrovních.

Funkci války na poli umění by bylo možné jednoduše nahradit změnou tématu. Může fungovat stejně jako v minulosti "v několika primitivních mírově orientovaných systémech." (3. paragraf) Umění by plnilo potom funkci "dekorační, zábavní nebo oddechovou..." Bylo by zcela osvobozeno od zátěže vyjadřování sociomorálních hodnot a konfliktů společnosti orientované na válku..."

Ve vědě by náhrada za válku mohla spočívat v "obrovském programu výzkumu vesmíru." (4. paragraf) Zjistili, že i kdyby zítra skončily všechny hrozby války, hledání vědeckých znalostí by mohlo pokračovat bez zpomalení po dobu "možná dvou desetiletí." (5. paragraf) Existuje mnoho "nevyřešených" sociálních otázek, které čekají na výzkum.

OSTATNÍ
Zkombinovali jsme pátou a šestou část, abychom ukázali "funkce války" spolu s jejich "náhradami". Pátá část končí několika zvláštními komentáři, které zde shrneme.

Válku považují za "hlavní ventil společnosti" (2. paragraf) Poskytuje "uvolnění a přerozdělení různých napětí." Jinými slovy, je určitým druhem terapie. Je "generačním stabilizátorem" (3. paragraf), který umožňuje "zničit starší generaci, držet pod kontrolou mladší, nebo ji v případě potřeby zničit." Čistí ideologii. Je základem pro mezinárodní porozumění.

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY
Jelikož válka není "výsledkem politiky", ale je použita jako prostředek kontroly, potom, jestliže má přijít "epocha míru", budou muset přijít drastické změny. Sedmá část je shrnuje.

Válka poskytovala spolehlivý systém udržování ekonomik. Každá její náhrada bude muset být schopna tuto funkci plnit. Bude se muset najít způsob, jak nahradit plýtvání způsobené válkou, které bude moci být nezávislé na normálním zásobování a požadavcích ekonomiky. Musí být předmětem "svévolné politické kontroly." (3. paragraf)

Z politického hlediska je válka základem stabilní vlády. Politická autorita je akceptována. Válka umožňovala "udržovat nezbytné třídní rozdíly." Také zajišťuje "podřízenost občanů státu" prostřednictvím konceptu národnosti (3. paragraf). Náhrada za válku musí zajistit vnější hrozbu, aby lidé byli ochotni přijmout politickou autoritu.

Sociologická funkce války byla schopna udržovat pod kontrolou nebezpečný společenský nesouhlas a destruktivní tendence. Byla schopna motivovat lidské chování loajalitou ke společnosti. Aby toto bylo možné nahradit, musí být generován věrohodný, všudypřítomný a konkrétní strach z osobní zkázy. Tento strach musí být dostatečně veliký, aby přesáhl hodnotu jednotlivé lidské bytosti ve jménu většího dobra celku.

Ekologická funkce války byla použita k udržování rovnováhy mezi velikostí lidské populace a množstvím dostupných zdrojů pro přežití. Náhrada musí zajistit přežití druhu (člověka).

NÁHRADY ZA FUNKCE VÁLKY: MODELY
Zde je několik příkladů, s nimiž přišli "experti", aby nahradili některé funkce války. ekonomická funkce může být nahrazena hlubokým programem sociálního zabezpečení. Tento program může být směřován ke zlepšení podmínek lidského života. Nedostižný program výzkumu vesmíru je další alternativou. Program pro dohled nad odzbrojováním s variantami takového systému.

Politickou náhradou může být všudypřítomná (doslova všemocná) mezinárodní policejní síla. Měla by být zřízena a rozpoznána mimozemská hrozba. Doporučují masivní globální znečištění životního prostředí. Dokonce navrhují fiktivní alternativní nepřátele.

Sociologickou funkci (kterou nazývají kontrolní funkcí) mohou plnit programy odvozené od použití Mírových sborů jako modelu. Otroctví v moderní, zdokonalené podobě může být další volbou. Motivační funkcí k získání kontroly může být zintenzivnění znečišťování životního prostředí. Také vytvoření nového náboženství nebo dalších mytologií. Sociálně orientované krvavé hry mohou být další alternativou.

Protože si válka nevybírá, kdo zemře, ekologická funkce může být obsáhlým programem aplikované eugeniky. (Převedeno do srozumitelného jazyka: plození nadřazených ras.)

Zde končím přehled této zprávy. Ano, v této zprávě je toho mnohem víc, ale doufám, že si ji přečtete sami. Nyní budu pokračovat tím, co se děje dnes.

BYLA TATO DOPORUČENÍ VYSLYŠENA?
Tato zpráva byla dokončena v roce 1966. Prezident Kennedy byl zastřelen dříve, než mohl vysvětlit, o čem hovořil na Columbijské univerzirě. Johnson nařídil, aby tato zpráva byla zapečetěna. "Experti" doporučili, aby nikomu, s výjimkou těch, kteří to potřebovali vědět, nebyl odhalen obsah této zprávy. Jeden člověk, kterému americký lid dluží svou vděčnost, byl toho názoru, že máme právo to vědět. Podívejme se, co se v Americe dělo během posledních 30 let. Jsme manipulováni a připravováni na to, abychom přijali Nový světový řád, který nalinkovalo 15 expertů? Z důvodu nedostatku prostoru se omezím na stručný souhrn. Doporučuji lidem, aby dále studovali a prověřovali předkládané příklady.

STÁDO
Pokládám za velmi zajímavé, že tito "odborníci" při svých hodnoceních odložili stranou všechny morální ohledy. Lidé byli degradováni na úroveň zvířat, jako stádo dobytka, za něž někdo musí rozhodovat, jaká pastva nebo potrava je pro ně nejlepší. Kdo má jít na porážku a kdo může být použit k rozmnožení stáda? Co může být uděláno, aby se zbavili nadbytečných členů stáda? Co s potenciálně "zločinným" dobytkem, který odmítne dělat to, co jeho vlastníci rozhodli, že je pro něj nejlepší?

Zpráva z nás udělala pěšáky, kteří byli použiti ku prospěchu elity. Mnoho studia a péče bylo věnováno tomu, jak přeprogramovat tyto pěšáky pro odlišný způsob myšlení. Tito pěšáci byli velmi dlouho vychováváni k přemýšlení jedním způsobem. Ačkoli tyto způsoby myšlení, o nichž budu hovořit, jsou očkovány po celém světě, budu hlavně mluvit o Americe. Nový světový řád nebude moci být zaveden, pokud Amerika nepadne první.

KONTROLA POPULACE
Od doby, kdy byly před dvaceti lety legalizovány potraty, bylo 36 milionů Američanů zavražděno ještě předtím, než se mohli narodit. To je víc Američanů než kolik jich zemřelo dohromady ve všech konfliktech, do nichž byla Amerika zapojena. Američané jsou neustále manipulováni, aby uvěřili, že to není vražda, ale "volba".

Pro Pouštní Bouři (válka v Perském zálivu - pozn. překl.) museli naši vojáci mít injekce, které je měly "chránit proti chemickým zbraním". Tyto injekce obsahovaly infekci botchulismu a antraxu (sněť slezinná - pozn. překl.). Od té doby zemřelo 7000 našich nejlepších vojáků.

Jsou nám vnucovány eutanázie a "právo důstojně zemřít", aby se mohla zlepšit "kvalita života".

Jsou budovány vyhlazovací tábory, aby se zbavili "nežádoucích elementů společnosti".

AIDS je vládou vytvořená nemoc, která byla rozšiřována mezi homosexuály (v USA) pomocí očkování proti hepatitidě B a neštovicím (v Africe) Světovou zdravotnickou organizací.

GLOBÁLNÍ OCHRÁNCI MÍRU
Organizace spojených národů (OSN) má stálé vojsko, které operuje po celém světě jako "ochránci míru". Členové sil OSN pocházejí ze všech zemí. Tito "ochránci míru" jsou také rozmístěni na půdě Spojených států v uzavřených základnách po celé zemi. Jsou také na některých základnách, které jsou otevřené. Zahraniční tanky a vojenská vozidla přijíždějí do Ameriky a jsou tajně natírány na bílo (barva OSN) v různých vojenských instalacích po celé zemi.

Spojené státy odzbrojují svou armádu a uzavírají své vojenské základny po celé zemi. Náš prezident má pravomoc podepsat vládní nařízení, které převede naši armádu pod velení OSN. Američtí vojáci nyní mají zapomenout na svou přísahu a skládat přísahu silám OSN.

Rasismus je protlačován skrze média a skrze vládu. To má vyvolávat nepokoje, aby v USA, stejně jako v jiných zemích, mohly zasahovat síly "ochránců míru". Už tu jsou připraveny.

NOVÁ NÁBOŽENSTVÍ? KRVAVÉ OBĚTI?
New Age bude jediným přípustným náboženstvím Nového světového řádu (NWO). To všechno je proti křesťanství a proniklo do všech oblastí našich životů.

Satanismus a další okultní náboženství již nyní provádějí lidské oběti.

MIMOZEMSKÝ NEPŘÍTEL?
Když byla tato zpráva před třiceti lety napsána, oznámili, že bude těžké lidi přesvědčit o mimozemském nebezpečí, přestože již tehdy byla aranžována pozorování UFO. Co se stalo během těchto třiceti let?

Docházelo k "únosům mimozemšťany" a k mnoha dalším pozorováním UFO. Kromě toho byly zakládány různé kluby UFO, kde se mohli scházet a pořádat konference lidé, kteří "viděli mimozemšťany" nebo jimi "byli uneseni".

Nadto již déle než 25 let máme Star Treck (série sci-fi filmů a televizní seriál), který propaguje jednosvětovou vládu. Jak seriál, tak filmy propagují filozofii "New Age". (Víme, že New Age bude jedinou filozofií přijatelnou pro NWO.) Tito lidé mají všechny druhy zkušeností s různými rasami na jiných planetách.
Hvězdné války také napomáhají, aby lidé uvěřili v život ve vzdálených galaxiích. Dva filmy, "V" a "V the Final Battle" a pak seriály, ukazují invazi z jiných planet. Film "Alien" to ukazuje také. Tyto filmy a televizní programy lidem vštěpují myšlenku, že tu možná existuje reálný nepřítel, proti němuž by se svět měl spojit.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Neexistují dostupné důkazy o problémech životního prostředí, o nichž se nás vláda snaží přesvědčit. Například neexistuje takový problém, jakým je "globální oteplování". Ale lidé, jako viceprezident Gore nebo "náměstek NWO" Rockefeller, přicházejí s knihami, v nichž říkají, že pokud se jako svět nesjednotíme, abychom řešili problémy životního prostředí, potom nepřežijeme. (Fiktivní nepřítel?)

VÍCE FIKTIVNÍCH NEPŘÁTEL
Je překvapující, že média s pomocí vlády přichází se všemi těmito "potenciálně nebezpečnými" skupinami lidí? Členové těchto extrémistických skupin, jako jsou křesťané, členové milicí, pořadatelé talk show, pravicoví radikálové, konzervativci atd., jsou pravidelně zmiňováni jako "potenciální teroristé". Vláda si tak připravuje půdu pro to, aby mohla vytvořit policejní stát a pozavírat všechny, kteří s ní nesouhlasí. Tito lidé jsou považováni za nepřátele státu.

OTROCKÁ PRÁCE
Každý, kdo pobírá nějakou sociální podporu, je otrokem vlády. Již se pracuje na legislativě, po jejíž schválení Kongresem tito lidé budou muset pracovat v její prospěch. V roce 1996 (kolem května) již tuto podporu nebudou dostávat ve formě hotových peněz nebo poukázek na potraviny, ale každý dostane platební kartu. To zamezí "podvodům při získávání sociální podpory" a umožní vládě získat nad svými otroky úplnou kontrolu.

Také se staví několik pracovních táborů, z nichž některé jsou již připraveny sloužit svému účelu. Tyto pracovní tábory budou pro těžké vězně, kteří jsou považováni za "disidenty".

GENETICKÉ EXPERIMENTY
Tyto experimenty se již provádějí na potratech. Děje se tak díky zákonu na podporu experimentů s plodem, který prezident Clinton již podepsal.

Mnoho lidí dosud neví, že v horách se budují takzvané "biosféry". (Dosud vím o dvou: jedna je ve státě Washington, druhá je v Severní Karolíně.) Na tato místa nemá nikdo přístup, protože jsou obklopena strážemi. Biosféra je termín OSN, jehož význam je kolonie. Kolují pověsti, že tyto "kolonie" se používají na pěstování "vyšší rasy".

Také se budují koncentrační tábory, které mají "uskladňovací zařízení" pro lidské orgány. Tyto tábory budou používány pro genetické experimenty.

NA ZÁVĚR
Chtěl bych podotknout, že ze všech zpráv a informací, které jsem kdy četl, mě "Železná hora" zasáhla nejvíc. Skutečnost, že několik mužů může přijít s plánem na zavedení fašismu u "svobodného národa", mě dopaluje. Skutečnost, že mnoho jejich plánů se již vyplňuje, ve mě vzbuzuje zlost. Skutečnost, že většina Američanů to neví a nechce vědět, je pro mě neuvěřitelná.

Jsem si jist, že otcové našeho národa se "obracejí ve svých hrobech", když vidí, jak se bez boje vzdáváme toho, za co oni bojovali a umírali.

NYNÍ PŘIŠEL ČAS, ABY VŠICHNI DOBŘÍ LIDÉ PŘIŠLI NA POMOC SVÉ VLASTI!
Copyright 1998 PropheZine - Bob Lally
Od redaktora Wisdom and Freedom:
Zprávu ze Železné hory původně vydal Dell. Je neobyčejně těžké ji nyní sehnat. Na začátku 90. let bylo publikováno další vydání. Autor této knihy se přihlásil k autorství té první knihy a tvrdil, že je vymyšlená. Jediným problémem tohoto "výmyslu" je to, že vše, co bylo uvedeno v původní knize, se ukázalo jako pravda. Proto spory o to, zda je původní titul smyšlenkou nebo ne, jsou bezpředmětné. Původní kniha je plánem pro současnost a budoucnost.

Wisdom and Freedom produced by WORLD NEWSSTAND
Copyright (c) 1999. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

Zpráva ze Železné hory
"Organizačním principem každé společnosti je příprava na válku. Základní moc moderního státu nad jeho obyvatelstvem spočívá v jeho schopnosti vést válku."

Obsah

• Úvod
1. část: Pole působnosti studie
2. část: Odzbrojení a ekonomika
3. část: Scénáře odzbrojení
4. část: Válka a mír jako společenské systémy
5. část: Funkce války
6. část: Náhrady za funkce války
7. část: Shrnutí a závěry
8. část: Doporučení
• Poznámky pod čarou a odkazy

ZPRÁVA ZVLÁŠTNÍ STUDIJNÍ SKUPINY
Příkaz k převodu
Organizátorovi této skupiny:
V příloze je zpráva zvláštní studijní skupiny, kterou jste v srpnu 1963 zřídil z těchto důvodů: (1) uvážit problémy spojené s eventualitou přechodu ke všeobecným podmínkám míru a (2) doporučit postupy, jak se vypořádat s touto eventualitou. Pro pohodlí netechnicky zaměřených čtenářů jsme zvolili takový postup, že statistická data, o něž se tato zpráva opírá, celkem 604 položek, předkládáme odděleně, stejně jako předběžný manuál pro metodu "mírových her", která byla vynalezena během našeho studia.

Dokončili jsme tento úkol podle našich nejlepších schopností s ohledem na omezení času a zdrojů, které jsme měli k dispozici. Naše závěry z faktů a naše doporučení jsou jednomyslné; ti, kdo měli jiný názor na jisté druhotné závěry, vyvozené ze zjištění uvedených v této zprávě, nepovažovali tyto rozdíly v pohledu na věc za dostatečně velké, aby tato zpráva musela být upravována. Doufáme, že plody našich úvah budou pro naši vládu hodnotné pro její úsilí o vedení národa a pro řešení dalekosáhlých problémů, které jsme zkoumali, a že naše doporučení pro příští činnost prezidentů v této oblasti budou přijata.
Z důvodů neobvyklých okolností obklopujících založení této skupiny a se zřetelem k povaze jejích zjištění nedoporučujeme, aby tato zpráva byla uvolněna ke zveřejnění. Jsme pevně přesvědčeni, že takový čin by nebyl v zájmu veřejnosti. Nejisté výhody veřejné diskuse o našich závěrech a doporučeních jsou, podle našeho názoru, silně převáženy jasným a předvídatelným nebezpečím krize důvěry, kterou by zveřejnění této zprávy pravděpodobně vyvolalo. Pravděpodobnost, že laický čtenář, nezasvěcený do nezbytností vyšší politické a vojenské zodpovědnosti, by si špatně vyložil účel tohoto projektu a záměry jeho účastníků, se zdá být zřejmá. Naléhavě žádáme, aby pohyb této zprávy byl přísně omezen na ty, jejichž zodpovědnost vyžaduje, aby byli seznámeni s jejím obsahem.

Je nám velice líto, že nutnost anonymity, což byl předběžný požadavek na naši skupinu, který však nebyl na překážku uskutečňování jejích cílů, vylučuje náležité vyjádření naší vděčnosti mnoha lidem uvnitř a vně naší vlády, kteří významně přispěli k naší práci.

Za zvláštní studijní skupinu
[podpis začerněn]
30. září 1966

Úvod
Následující zpráva shrnuje výsledky dvou a půlletého studia širokých problémů očekávaných v případě všeobecné transformace americké společnosti do podmínek, jež postrádají její nejkritičtější současné charakteristiky: její schopnost a připravenost vést válku, pokud je to politickým vedením považováno za nutné a žádoucí.

Naše práce byla založena na víře, že brzy mohou nastat podmínky pro nastolení všeobecného míru. Přijetí komunistické Číny do OSN se nyní zdá být otázkou pouhých několika let. Je stále zjevnější, že konflikty amerických národních zájmů se zájmy Číny a Sovětského svazu jsou přístupné politickému řešení navzdory povrchním rozporům způsobeným současnou válkou ve Vietnamu, hrozbami útoku na Čínu a nutně nepřátelským rázem každodenních zahraničně politických prohlášení. Také je zřejmé, že rozpory s ostatními národy mohou být snadno vyřešeny třemi velkými mocnostmi, jakmile mezi sebou dospějí k stabilnímu míru. Pro účely naší studie je nutné předpokládat, že k výše uvedené alternativě nemusí nutně dojít, ale pouze může.

Dá se jistě bez nadsázky říci, že podmínka všeobecného světového míru by vedla k revolučním změnám sociální struktury národů světa, jaké nemají obdoby. Ekonomický dopad všeobecného odzbrojení, abychom jmenovali pouze nejzjevnější důsledek míru, by změnil výrobní a distribuční modely světa takovým způsobem, že změny, které se odehrály během posledních padesáti let, by v porovnání s tím se zdály být bezvýznamné. Politické, sociologické, kulturní a ekologické změny by byly stejně dalekosáhlé. Studium této možnosti bylo motivováno vzrůstajícím pocitem přemýšlivých lidí uvnitř a vně naší vlády, že svět je absolutně nepřipraven vyhovět požadavkům takové situace.

Původně jsme plánovali, když jsme své studium začínali, věnovat se těmto dvěma širokým otázkám a jejich jednotlivým složkám: Co lze očekávat, jestliže přijde mír? Co s tím můžeme udělat? Ale během našeho výzkumu se stalo zřejmým, že budeme postaveni před další otázky. Jaké jsou například skutečné funkce války v moderních společnostech za zdánlivými funkcemi obrany a podpory "národních zájmů" národů? Jaké další instituce existují nebo mohou být vynalezeny, aby mohly plnit tyto funkce? Je "mírové" urovnání rozporů v současných mezinárodních vztazích a zrušení válek, v širokém smyslu, skutečně možné? Jestliže ano, je nutně žádoucí v zájmu sociální stability? Jestliže ne, co můžeme udělat, abychom zlepšili činnost našeho sociálního systému vzhledem k připravenosti na válku?

Slovo mír, jak jsme je používali na následujících stránkách, popisuje permanentní nebo kvazi- permanentní podmínku úplného osvobození od prosazování národních zájmů, nebo od záměrů jakékoli formy organizovaného sociálního násilí, nebo hrozby násilím, obecně známého jako válka. To znamená úplné a všeobecné odzbrojení. Není zde použito ve významu popisu známější podmínky "studené války", "ozbrojeného míru", nebo jiné pouhé přestávky, dlouhé nebo krátké, mezi ozbrojenými konflikty. Ani není jednoduše použito jako synonymum pro politické urovnání mezinárodních rozporů. Velikost moderních prostředků masové destrukce a rychlost moderních komunikací vyžaduje přijmout výše uvedenou pracovní definici, která by se ještě v době předchozí generace zdála být utopickou. Dnes by jakákoli změna této definice byla pro naše účely téměř bezcenná. Podle stejného standardu používáme slovo válka pro konvenční označení ("horké") války, dále pro všeobecnou podmínku připravenosti na válku a obecně pro "válečný systém". Zamýšlený význam tohoto slova bude zřejmý z kontextu.
První část naší zprávy se zabývá polem působnosti a předpoklady na nichž je naše studie založena. Druhá část bere v úvahu účinky odzbrojení na ekonomiku, předmět většiny mírových studií, které byly dosud prováděny. Třetí se zabývá takzvanými "scénáři odzbrojení", které byly navrženy. Čtvrtá, pátá a šestá část zkoumají nevojenské funkce války a problémy spojené s opravdovým přechodem k míru; zde budou nalezeny některé indikace opravdových rozměrů problému, jimiž se žádná předešlá studie nezabývala. V sedmé části svá zjištění shrnujeme a v osmé vyslovujeme doporučení, o nichž věříme, že budou praktickými a nutnými opatřeními.

1. část: Pole působnosti studie
Když byla v srpnu 1963 založena zvláštní studijní skupina, její členové byli instruováni, aby své úvahy vedli v souladu se třemi hlavními kritérii. Stručně shrnuto, byla to tato:

1) objektivita vojenského stylu;
2) vyvarování se předjímaných závěrů;
3) zahrnutí všech důležitých oblastí teorie a dat.

Tato vodítka nejsou v žádném případě tak zřejmá, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale věříme, že jsme se ve své práci od těchto kritérií neodchýlili. Tato kritéria stručně vyjadřují omezení předešlých "mírových studií" a naznačují povahu jak vládní, tak neoficiální nespokojenost s tímto dřívějším úsilím. Není naším záměrem zde snižovat význam práce našich předchůdců, nebo podceňovat kvalitu jejich příspěvků. My jsme se pokusili, a věříme, že se nám to podařilo, rozšířit pole působnosti o nové oblasti. Doufáme, že naše závěry mohou sloužit jako odrazový můstek pro ještě širší podrobnější prozkoumání každého aspektu problémů přechodu k míru a otázek, jež musí být zodpovězeny dříve, než takový přechod může být uskutečněn.
Je pravda, že objektivita je mnohem častěji proklamovaným záměrem než dosaženým stavem, ale záměr - vědomý, jednoznačný a permanentně sebekritický - je předběžnou podmínkou k jejímu dosažení. Věříme, že není náhoda, že jsme byli pověřeni pro naše studium použít model "vojenské kontingence" a hodně dlužíme agenturám pro civilní plánování války za jejich průkopnickou práci při objektivním zkoumání eventuality jaderné války. V mírových studiích je takový postup bezprecedentní. Mnoho užitečných, dobře propracovaných a pečlivě zdůvodněných programů pro ekonomickou konverzi na mírové podmínky bylo pokaženo dychtivou touhou ukázat, že mír je nejen možný, ale dokonce levný a snadný. Jedna oficiální zpráva je naplněna narážkami na kritickou roli "dynamického optimismu" při hospodářském rozvoji a předkládá jako evidentní, že "by bylo těžké si představit, že americký lid by nereagoval velmi pozitivně na dohodnutý a zajištěný program nového mezinárodního práva a pořádku," atd. [1] Další argument, který je často předkládán, je, že odzbrojení by způsobilo poměrně malou trhlinu v ekonomice, protože zbrojní průmysl je jen malou částí ekonomiky; tímto přístupem se budeme zabývat později. Přesto je pravá objektivita ve studiích války často kritizována jako nehumánní. Jak Herman Kahn, spisovatel strategických studií, který je dobře znám široké veřejnosti, řekl: "Kritikové často mají námitky proti chladné racionalitě Hudsonova institutu, Rand Corporation a dalších podobných organizací. Vždy mám potom pokušení odpovědět jim otázkou, 'Dali byste přednost vřelým lidským chybám? Cítíte se lépe s krásnou emocionální chybou?'" [2] A jak ministr obrany Robert S. McNamara podotkl v souvislosti s možností jaderné války, "Někteří lidé se obávají podívat se za okraj. Ale v termonukleární válce si nemůžeme dovolit bát se podívat na dno propasti." [3] Je jistě samozřejmé, že se to stejnou měrou týká opačných vyhlídek, ale dosud se nikdo neodvážil víc než vrhnout plachý pohled přes okraj míru.

Záměr vyhnout se předjímaným závěrům je uskutečnitelný jedině tehdy, když se vyvarujeme sebeklamů. Tvrdíme, že jako jednotlivci nejsme imunní vůči těmto sklonům, ale neustále jsme vyvíjeli uvědomělé úsilí vypořádat se s problémy míru například bez předsudků, že podmínky míru jsou jako takové "dobré" nebo "špatné". To nebylo snadné, ale bylo to naší povinností; pokud je nám známo, před námi se o to nikdo nepokusil. Předešlé studie braly v úvahu žádoucnost míru, důležitost lidského života, nadřazenost demokratických institucí, co největší "dobro" pro co největší počet lidí, "důstojnost" jednotlivce, požadavek maximálního zdraví a délky života a další podobné toužebné předpoklady jako axiomatické hodnoty, nutné pro ospravedlnění studia důsledků míru. My jsme je nehledali. Pokusili jsme se aplikovat standardy fyzikální vědy na základní charakteristiky, které, jak se s oblibou věří, jsou kvantitativně určitelné, ale jež, řečeno Whiteheadovými slovy, "...ignorují všechna ocenění hodnot; například všechna estetická a morální měřítka." [4] Přesto je zřejmé, že každý seriózní výzkum problému, jakkoli čistý, musí podléhat jistým normativním standardům. V tomto případě je to jednoduše přežití lidské společnosti obecně, americké společnosti především a, jako důsledek přežití, stabilita společnosti.

Je zajímavé poznamenat, že ti nejstřízlivější plánovači nukleární strategie také uznávají, že stabilita společnosti je základní hodnotou, které se nelze vyhnout. Ministr McNamara obhajoval potřebu americké nukleární převahy na základě zdůvodnění, že "umožňuje použít strategii konstruovanou k ochraně struktury naší společnosti, pokud dojde k válce." [5] Bývalý člen personálu plánovací politiky Ministerstva vnitra jde ještě dál. "Přesnější slovo pro mír, v pojmech praktického světa, je stabilita... Dnešní velká jaderná výzbroj je podstatným elementem dnes existující stability. Naším současným cílem musí být pokračování v procesu učení se, jak v ní žít." [6] My ovšem nepokládáme rovnítko mezi stabilitu a mír, ale stabilitu přijímáme jako jeden z cílů jak míru, tak války.

Třetí kritérium - šířka záběru - nás ještě více vzdaluje od mírových studií, které byly dosud provedeny. Každému laikovi je zřejmé, že ekonomické vzorce světa bez válek se budou drasticky lišit od těch, v nichž žijeme dnes. A stejně tak je zřejmé, že politické vztahy mezi národy nebudou ty, jež jsme se učili pokládat za samozřejmé, někdy popisované jako globální verze protikladného systému k našemu běžnému zákoníku. Ale sociální důsledky míru zdaleka přesahují své domnělé účinky na národní ekonomiky a mezinárodní vztahy. Jak ukážeme, důležitost míru a války pro vnitřní politickou organizaci společnosti, pro sociologické vztahy mezi jejími členy, pro psychologickou motivaci, pro ekologické procesy a kulturní hodnoty je stejně hluboká. Ještě důležitější je kritická analýza důsledků přechodu k míru a rozhodnutí, zda je takový přechod vůbec proveditelný.

Není překvapující, že tyto méně zřejmé faktory byly v mírových výzkumech všeobecně ignorovány. Nepropůjčili se k systematické analýze. Bylo by obtížné, možná nemožné, odhadnout s určitým stupněm jistoty, že na tyto odhady se lze spolehnout. Ty jsou "nedotknutelné", ale pouze v tom smyslu, že abstraktní pojmy v matematice jsou nedotknutelné v porovnání s těmi, které mohou být změřeny alespoň povrchně; a mezinárodní vztahy mohou být vyjádřeny slovy, jako zákony, v logických posloupnostech.

Netvrdíme, že jsme objevili neomylný způsob, jak změřit tyto faktory, nebo jak jim přiřadit přesné váhy v rovnici přechodu. Ale věříme, že jsme brali v úvahu jejich relativní důležitost v tomto rozsahu: odstranili jsme je z kategorie "nedotknutelných", tudíž vědecky podezřelých a proto méně důležitých, a přenesli jsme je do sféry objektivity. Výsledek, jak věříme, poskytuje kontext realismu pro diskusi o možném přechodu k míru, který až dosud chyběl.
Nedá se říci, že se domníváme, že jsme našli odpovědi, které jsme hledali. Ale věříme, že náš důraz na šíři pohledu přinejmenším umožňuje začít chápat tyto otázky.

2. část: Odzbrojení a ekonomika
V této části stručně prozkoumáme společné rysy studií, které byly publikovány a zabývaly se tím či oním aspektem vlivu odzbrojení na americkou ekonomiku. Ať je odzbrojení považováno za vedlejší produkt míru, nebo za nutnou podmínku, jeho účinek na národní ekonomiku bude v obou případech bezprostředně pociťován jako jeho důsledek. Kvazi- měřitelná kvalita ekonomických jevů dala vyrůst detailnějším spekulacím v této oblasti než v kterékoli jiné.

Všeobecně převažuje názor, pokud jde o důležitější ekonomické problémy, že celkové odzbrojení nastane. Krátký přehled těchto problémů, spíš než detailní kritika jejich poměrného významu, je pro účely této zprávy postačující.
Prvním faktorem je otázka velikosti. "Světový válečný průmysl", jak to příhodně nazval jeden autor [7], činí přibližně jednu desetinu z celkové produkce světové ekonomiky. Ačkoli tento podíl v různých regionech kolísá, v celkové sumě je poměrně stabilní. Spojené státy, jako nejbohatší národ na světě, nejen že mají největší absolutní podíl těchto výdajů, v současné době více než 60 miliard dolarů ročně, ale také "...věnoval vyšší poměrnou část svého hrubého národního produktu na vojenské výdaje než kterýkoli jiný významný národ svobodného světa. To byla pravda dokonce i před našemi zvýšenými výdaji v Jihovýchodní Asii." [8] Plány pro ekonomickou konverzi, které minimalizují ekonomické problémy, jsou uskutečnitelné pouze za předpokladu udržování jistého, nikoli bezvýznamného, vojenského rozpočtu.
Konverze vojenských výdajů na jiné účely naráží na řadu těžkostí. Nejvážnější z nich pramení z vysokého stupně specializace, která je charakteristická pro moderní vojenskou výrobu, což lze nejlépe doložit na příkladu jaderné a raketové technologie. Toto nečinilo po 2. světové válce žádné vážnější problémy, ani nebyla zpochybněna poptávka spotřebitelů na volném trhu po "konvenčních položkách" spotřeby - aby spotřebitel toto zboží a služby vyžadoval, pro to už byl zpracován. Dnešní situace je kvalitativně odlišná v obou ohledech.

Tato nepružnost je geografická a zaměstnanecká, stejně jako průmyslová, což je fakt, který vedl většinu analytiků ekonomického vlivu odzbrojení k tomu, aby zaměřili svoji pozornost k fázovým plánům na přemístění personálu válečného průmyslu a hlavních instalací v souladu s návrhy na vývoj nových vzorců spotřeby. Vážnou chybou, která je těmto plánům společná, je něco, čemu se v přírodní vědě říká "makroskopická chyba". Položil se výchozí předpoklad, že totální národní plán konverze se liší od programu společnosti, jak se vypořádat se zrušením "obranných instalací", pouze do určitého stupně. Nenašli jsme žádný důvod věřit, že je tomu tak, ani že obecné rozšíření takových lokálních programů, jakkoli dobře promyšlených, pokud jde o bydlení rekvalifikaci a podobně, může být aplikováno v národním měřítku. Národní ekonomika může vstřebat jakékoli množství vedlejších reorganizací, uvnitř svých absolutních limitů, za předpokladu, že nedojde k zásadní změně její struktury. Všeobecné odzbrojení, které by takové podstatné změny vyžadovalo, nemá s těmito lokálními plány žádnou analogii.
Ještě spornější jsou modely, navržené pro rekvalifikaci pracovníků pro nezbrojní výrobu. Ponechme zatím stranou nevyřešenou otázky, které se zabývají povahou nových distribučních vzorců - rekvalifikaci pro co? - stále specializovanější profesní dovednost ve vojenském průmyslu se ještě zvyšuje vpádem průmyslové techniky, které se volně říká "automatizace". Není přehnané říci, že všeobecné odzbrojení by vyžadovalo zrušení kritického množství nejrozvinutějších specializací v ekonomice. Politické těžkosti, spojené s takovou "konverzí" by byly takového rázu, že křik, způsobený uzavřením několika zastaralých vojenských a námořních základen v roce 1964, by proti tomu byl šepotem.

Celkově vzato, diskuse o problémech konverze byly charakteristické neochotou rozpoznat zvláštní povahu tohoto problému. Nejlepším dokladem pro to je zpráva Ackleyova výboru z roku 1965. [9] Jeden kritik trefně poznamenal, že slepě předpokládá, že "...ve zbrojní ekonomice nic nenasvědčuje tomu - ani její velikost, ani geografická koncentrace, ani její vysoce specializovaná povaha, ani zvláštnost jejího trhu, ani zvláštní povaha většiny jejích výrobních sil - že problémy spojené s její konverzí jsou jedinečné." [10]

Předpokládejme však, navzdory nedostatku důkazů, že životaschopný program pro konverzi může být vyvinut v rámci existující ekonomiky, že výše naznačené problémy mohou být vyřešeny. Jaké návrhy byly nabídnuty k využití výrobních kapacit, které odzbrojení pravděpodobně uvolní?
Nejběžnější je teorie, že jednoduše nové hlavní ekonomické investice absorbují větší část těchto kapacit. Ačkoli dnes se většinou připouští, že vyřešení strukturálních problémů přechodu na mírovou výrobu by vyžadovalo bezprecedentní pomoc od vlády (a kontaminující vládní kontrolu). Dále převládá názor, že nové spotřebitelské vzorce budou nastupovat velmi pomalu. Co je však méně jasné, je povaha těchto vzorců.

Jedna škola ekonomů tvrdí, že tyto vzorce se vyvinou samy od sebe. Uvažuje o tom, že ekvivalent vojenského rozpočtu se, pod bedlivou kontrolou, vrátí spotřebiteli ve formě snížení daní. Další, která rozpoznává nepopiratelnou potřebu zvýšené "spotřeby" ve veřejném sektoru ekonomiky, klade důraz na nesmírně zvýšené vládní výdaje v takových oblastech národního zájmu, jako je zdraví, vzdělání, veřejná doprava, levné bydlení, zásobování vodou, ochrana životního prostředí a řešení problémů chudoby.

Mechanismy, navržené pro kontrolu přechodu na nezbrojní ekonomiku, jsou také tradiční - změny na obou stranách federálního rozpočtu, manipulace s výškou úrokové míry, atd. Uznáváme nepopiratelnou hodnotu finančních nástrojů v normální cyklické ekonomice, kde poskytují páky pro urychlování nebo brždění existujících trendů. Její oddaní stoupenci však mají sklon nebrat v úvahu skutečnost, že tyto nástroje mají omezenou moc nad základními ekonomickými silami. Mohou poskytnout ekonomice nové podněty, ale samy o sobě nemohou transformovat výrobu raket v ceně miliardy dolarů ročně na ekvivalent potravin, oděvů, prefabrikovaných domů nebo televizorů. V podstatě odrážejí ekonomiku, ale nemotivují ji.

Sofistikovanější a méně horkokrevní analytici přemýšlejí o přeměně zbrojního rozpočtu na nevojenské systémy, které jsou od tržní ekonomiky stejně vzdáleny. Co tito "stavitelé pyramid" často navrhují, je rozšíření programů výzkumu vesmíru na velikost, která by se rovnala dolarové úrovni výdajů na zbrojení. Tento přístup má povrchní výhody pro redukci velikosti problému převodu zdrojů, ale má jiné obtíže, jimiž se budeme zabývat v šesté části.
Aniž bychom preferovali některou z hlavních studií o očekávaném vlivu odzbrojení na ekonomiku, můžeme naše výhrady k nim shrnout následovně:

1. Žádný z navrhovaných programů ekonomické konverze na odzbrojení dostatečně nebere v úvahu jedinečný rozsah požadovaných konverzí zbrojní výroby.

2. Návrhy na transformaci produkce zbraní na dobročinné schéma veřejných prací jsou spíše produktem zbožných přání než realistického porozumění omezením našeho existujícího ekonomického systému.

3. Fiskální a monetární opatření jsou, jako řídicí mechanismy procesu přechodu na nezbrojní ekonomiku, nedostatečná.

4. Nedostatečná pozornost byla věnována politické přijatelnosti cílů navrhovaných konverzních modelů, stejně jako politickým prostředkům, které měly být zapojeny do uskutečnění přechodu.

5. V žádném z navrhovaných plánů konverze nebyly seriózně brány v úvahu základní nevojenské funkce války a zbrojení v moderní společnosti, ani nebyl učiněn žádný jasný pokus o jejich životaschopné nahrazení. Kritikou se budeme zabývat v páté a šesté části.

3. část: Scénáře odzbrojení
Scénáře v přeneseném smyslu znamenají hypotetické konstrukce budoucích událostí. Nevyhnutelně jsou měnícím se poměru složeny ze zjištěných faktů, odůvodněných závěrů a více nebo méně inspirovaných dohadů. Ty, které byly navrženy jako modelové procedury pro uskutečnění mezinárodní kontroly zbrojení a konečného odzbrojení jsou nutně imaginativní, ale důkladně zdůvodněné; v tomto ohledu se podobají analýzám "válečných her" Rand Corporation, s níž sdílejí společný původ koncepce.

Všechny takové scénáře, které byly seriózně vypracovány, obsahují bilaterální (dvoustranné) nebo multilaterální (mnohostranné) dohody mezi velkými mocnostmi. Obecně vzato, volají po postupném snižování výdajů na zbrojení, počtu vojáků, množství zbraní a omezování vývoje nových zbrojních technologií, koordinovaném s propracovanými procedurami ověřování, inspekcí a urovnávání mezinárodních sporů. Měli bychom poznamenat, že dokonce i zastánci jednostranného odzbrojení podmiňují své návrhy požadavkem reciprocity (vzájemnosti), aby se svět vyhnul riziku jaderné války. Výhoda jednostranné iniciativy spočívá v její politické hodnotě jako vyjádření dobré vůle, stejně jako v její diplomatické funkci katalyzátoru pro formální vyjednávání o odzbrojení.

Model odzbrojení READ (vyvinutý Research Program on Economic Adjustments to Disarmaments) je typickým příkladem těchto scénářů. Je to dvanáctiletý program, rozdělený na tříletá období. Každé období zahrnuje samostatnou fázi: redukce ozbrojených sil; snižování výroby zbraní, inventáře a počtu zahraničních vojenských základen; vyvíjení mezinárodních inspekčních procedur a kontroly dodržování dohod a založení svrchované mezinárodní organizace pro odzbrojení. Předpokládá snížení výdajů na zbrojení USA zhruba na polovinu úrovně z roku 1965, ale také přesun asi pěti šestin pracovních sil závislých na obranném průmyslu.

Ekonomické důsledky, které jejich autoři přisuzují různým scénářům odzbrojení, se velmi různí. Konzervativnější modely, jako byl výše uvedený příklad, zdůrazňují ekonomickou i vojenskou opatrnost při zakládání agentur pro odzbrojení, které samy vyžadují výdaje, které značně nahrazují omezované výdaje na válečný průmysl. Takové programy zdůrazňují výhody menších ekonomických přeměn. [11] Další naopak zdůrazňují velikost (a opačné výhody) úspor dosažených odzbrojením. Jedna široce čtená analýza [12] odhaduje roční výdaje na inspekční činnost při všeobecném, celosvětovém odzbrojení na dvě až tři procenta současných vojenských výdajů. Oby typy plánů mají sklon zabývat se očekávanými problémy nových ekonomických investic pouze souhrnně. U žádné z navrhovaných posloupností odzbrojení jsme neviděli, že by určité druhy vojenských výdajů korelovaly s (tj. měli vztah k ...) konkrétními novými formami náhradních výdajů.
Aniž bychom podrobně zkoumali scénáře odzbrojení, můžeme je charakterizovat těmito obecnými poznámkami:

1. Dosažení shody mezi významnými mocnostmi, naplánování kontroly zbraní a jejich eliminace nepředstavují nepřekonatelné procedurální problémy. Kterákoli z několika navrhovaných posloupností může sloužit jako základ pro multilaterální dohodu nebo jako první krok unilaterální redukce zbraní.

2. Žádné hlavní mocnosti nemohou pokračovat v takovém programu, dokud nebude vypracován plán ekonomické konverze, který bude úplně svázán s každou fází odzbrojení. Ve Spojených státech dosud žádný takový plán nebyl dosud vyvinut.

3. Kromě toho, scénáře odzbrojení, jako návrhy na ekonomickou konverzi, neanalyzují nevojenské funkce války v moderních společnostech a nenabízejí náhrady za tyto nezbytné funkce. Částečnou výjimkou je návrh na "neozbrojené síly Spojených států", kterým se budeme zabývat v šesté části.

4. část: Válka a mír jako společenské systémy

Navrhovanými scénáři odzbrojení a ekonomickými analýzami jsme se zabývali pouze v hrubých rysech, ale důvod pro naše zdánlivě lhostejné odmítnutí nespočívá v neúctě ke schopnostem jejich tvůrců. Je to spíš otázka relevance (důležitosti). Řečeno otevřeně, všechny tyto programy, jakkoli podrobné a dobře promyšlené, jsou abstrakce. I ta nejpečlivěji promyšlená posloupnost odzbrojování se nevyhnutelně spíše podobá pravidlům hry nebo školnímu cvičení v logice než prognóze skutečných událostí v reálném světě. Tento komplex návrhů má asi stejnou cenu jakou měl "Plán na trvalý mír v Evropě", který navrhl Abbe de St. Pierre před dvě stě padesáti lety.

Ve všech těchto plánech chybí některé podstatné prvky. Naším prvním úkolem bylo pokusit se tyto chybějící kvality těmto plánům dodat a věříme, že se nám to podařilo. V jádře každé mírové studie, kterou jsme zkoumali - od prostých technologických návrhů (např. na konverzi továren na otravný plyn na výrobu "společensky užitečného" ekvivalentu) po nejpropracovanější scénáře na zavedení celosvětového míru - jsme našli nesprávný úsudek. To je zdrojem miazma (tj. nákaza) nereálnosti, které obklopuje takové plány. Je nesprávné předpokládat, že válka, jako instituce, je podřízena společenským systémům, o nichž se věří, že jim slouží. Tento hluboce zakořeněný a velmi rozšířený nesprávný předpoklad, je zcela pochopitelný. Málo sociálních klišé je tak bezvýhradně přijímáno jako představa, že válka je rozšíření diplomacie (nebo politiky nebo snaha o uskutečňování ekonomických cílů). Kdyby to byla pravda, bylo by pro ekonomy a politické teoretiky zcela přiměřené, aby se na problémy přechodu k míru dívali jako na problémy zcela mechanické nebo procedurální - jak to skutečně dělají: zacházejí s nimi jako s logistickými důsledky konfliktů zájmů mezi národy. Kdyby to byla pravda, žádné problémy přechodu k míru by neexistovaly. Neboť je zcela evidentní, že dokonce i v dnešním světě neexistuje myslitelný konflikt zájmů, skutečný nebo domnělý, mezi národy nebo mezi společenskými silami uvnitř národů, které by nemohly být vyřešeny bez uchýlení se k válce - kdyby takovému řešení byla přiřčena prioritní společenská hodnota. A kdyby to byla pravda, potom ekonomické analýzy a návrhy na odzbrojení, na něž jsme se odvolávali, zdánlivě přijatelné a dobře promyšlené, by nemusely být vůbec měněny.

Podstata problému spočívá v tom, že toto klišé není pravdivé a že problémy přechodu k míru jsou skutečně podstatné a nikoli jen procedurální. Ačkoli je válka "používána