K počtení

Vzkazy rodičům od jejich dětí

-Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu- já vás jen zkouším.
-Nebojte se být přísní a pevní: Mám to raději- cítím se tak bezpečnější.
-Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
-Nedělejte ze mě menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako velký.
-Nehubujte, nedomlouvejte a nenadávejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
-Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
-Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
-Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
-Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
-Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu “hluchý” a budu dělat “mrtvého brouka”.
-Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
-Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
-Nepokoušejte nadměrně moji poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
-Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.
-Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když dělám příšerné věci.
-Neříkejte, že můj strach a obavy jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
-Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
-Nikdy nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává vřelejší.
-Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
-Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění. Ale to vám nemusím říkat, že ne?
 

« Zpět